Už ani nevím, kdy jsem se poprvé s Víťou potkal. Možná ještě někde na prvních Xcupech, možná na nějaké promítačce a možná i tak, že mě u sebe nechal přespat i když jsme se předtím vůbec neznali a nebo jsem to možná byl já, kdo poskytnul střechu nad hlavou. To ale neni důležité. Od začátku bylo jasný, že Víťa žije BMX. Když by mi někdo řekl, popiš Víťu v jedný větě, odpověděl bych: To je ten týpek, kterej má nejvíc příběhů o ukradeným kole, co jsem kdy slyšel. A všechny ty příběhy stojí za to. Kdybych se je snažil sám přetlumočit nebylo by to ono, takže bylo jasný, že se Víti znova na všechny ty příběhy zeptám a sám jsem se těšil, až ty historky uslyším znova. Ukradený kolo není rozhodně nic příjemnýho, ale zaručuju vám, že se pobavíte a třeba si z toho odnesete i nějaký to moudro.
- Tomáš Carda
1. Jestli si to dobře pamatuju, tak poprvé ti ukradli kolo, když si byl v Anglii, je to tak? Nebo proběhly nějaký podobný incidenty ještě předtím?
Jasně, storka z Manchesteru byla první podobná zkušenost. Bohužel ne poslední ..
Jak to tenkrát vlastně bylo v Manchesteru? Víťa Kácha se o tuhle story s námi podělil již na začátku roku 2013. Pro všechny, kterým tenhle příběh uniknul, zde je právě tento důležitý úryvek.
Když jsme se ubytovali v řadovce asi 10min od centra, hned jsme poskládali kola a první co nás napadlo, bylo najít okolní spoty nebo skateparky, protože jsme si dopředu nezjistili vůbec nic. Takže jsme jeli někam dál od centra a ptali se různých niggaz kde jsou nějaký skateparky až jsme našli takový malý plecháč, někde v obydlené části. Nikdo tam nebyl, jen pár malejch dětí tak jsme hned šli jezdit. Asi po hodině si dáváme pauzu, sedneme si a říkáme si, že by to chtělo cígo (ty jsme zapomněli na bytě). Na lavičce u parku sedí dva malí kluci tak 15 let a kouřej, tak se jich jdu zeptat, jestli mají cígo a oni, že se jim hrozně líbí, jak jezdíme a jestli by si mohli na chvilku pučit kola, že nám za to dají cígo:). Říkám ok, ale jezděte jenom tady v parku! Zapálíme si, sedneme, kluci si sednou na kola, chvilku jezdí v parku a pak z ničeho nic začnou prášit pryč po chodníku a dupou do toho, co můžou! Strašná panika, běžíme do všech stran a řveme na lidi kolem ať nám pučí kola, já beru do ruky první kolo co vidím, ale když se rozjedu, uvědomím si, že to fakt nemá cenu, když jedu na dětský 15tce. Běžíme za nimi, ale oni prostě zmizí v ulicích a jsou pryč i s kolama.
Pořád jdeme dal a ptáme se lidí kolem co potkáme jestli neviděli nějaký malý kluky na kolech atd. Někdo nám řekne že neví, někdo řekne, že jo a to nás pořád vede dál a dál, až přicházíme do slepé ulice, na konci vidíme partu tak 15ti černých týpků jak tam něco dělají kolem auta a říkáme si hm tak tohle je konec, tam ani nejdem absolutní nasranost, zklamání a bezmoc. Říkáme si „tak tohle je v p**i kámo, co teď “? Přijeli jsme jezdit a první den se nám stane tohle? Touláme se pomalu zpátky a já vidím u baráku sedět nějakýho malýho niggu a ptám se už po stopadesátý jestli neviděl někoho na bmxách. Zeptal se, jestli nám je někdo ukradl a tak, říkám že jo, nějaký dva malý kluci a on odpoví, že asi ví, kdo nám je vzal. Boom! A byli jsme zpátky ve hře!
Víťa Kácha protahuje tuck nohander na legendárním gapu v Bratislavě
Říkám teda, ať nám poví kdo to byl a jestli ví kde bydli. On na to, že chce 50 liber za jedno kolo:)!! Tak 13ti letej týpek tam na nás zkouší největší hasl, to je prostě Anglie. Jenže o 100 librách se nám ani nezdálo když už po příjezdu jsme měli každý asi 30:D. Naštěstí vylezl jeho tatík který byl shodou okolnosti Polák a mluvil i trochu česky, řekl malýmu, ať se uklidní a řekne nám kdo to byl. Vzali nás do auta, odjeli jsme někam do ulic, týpek chvílema pořvával na nějaké kámoše z auta a ty zas na něj. Asi po 15 minutách přijíždíme k baráku, kola vidíme opřený za plotem. Oujeee největší radost, řekli nám, ať si je vezmeme a že oni hned ujížděj. To taky děláme, přeskakujeme plot a berem kola. Když chceme jit zpátky otevřou se dveře a v nich ten malej hajzl co na jednom ujel, dávám mu hroznou kopačku, že zalezl zpátky domů, zavřu dveře a zdrháme pryč. Ujíždíme!!!
Cestou zpátky na náhoďáka, potkáváme ten park, kde jsme jezdili a říkáme si, že se ještě projedeme, až potom mi došlo, jak jsme byli debilní a šli tam po tomhle incidentu zas jezdit. Oba stojíme na plošině rádiusu a kecáme. Najednou vidíme, jak se po trávě blíží 3 velký negři a jdou k nám, když už jsou asi 5m od nás tak se začnou rozbíhat a hrozně hulákat. Opět strašná panika, skáčeme na kola, do radiusu a pryč! Já ujíždím po chodníku, takže docela lehce mizím v dáli, ale Jenda to posral a zajel do trávy, takže se hrozně zpomalil a týpci ho málem chytli! Zastavil jsem a koukám, jak nejvíc šlape po té louce a snaží se ujet, za ním asi tak 2 metry, běží ty tři nasraný vopice, jakoby ho chtěli zabít. Řvu na něj jeeeeeeď magore, jsou za tebou!! Pak zmizí v takovém lesíku a týpci s ním.
Jedu ulicemi, někam pryč a asi za 20 minut bloudění se náhodně potkáváme na křižovatce, oba máme obrovskou radost a strašně se smějeme, co se to stalo. Vrátíme se na byt a u brka a piva vyprávíme sousedovi, co se stalo. Ten nechápal a taky se hrozně smál tomu, jakou haluz jsme zažili. Ještě víc se nám smál ráno, když viděl, že spíme s otevřenými dveřmi na balkon, když se tam prej nejvíc krade. Takže na to už jsme si pak taky dávali pozor.
- celý rozhovor o felení v Anglii nalzenete zde.
.jpg)
2. Takže tahle záležitost s anglickýma niggama tě asi celkem vytrestala ale i tak se to neobešlo bez další čorky. Podruhý to bylo kde?
Jo celkem mi to otevřelo oči. Uvědomil jsem si, jak lehce můžeš přijít o bike, když si nedáváš pozor.. Po navratu z UK jsem se rovnou nastěhoval do bytu v Praze na Míráku, kde bydlel Sejrák s Jendou Bekem a zrovna se uvolnil pokoj po Armixovi. Paní domácí byla trochu šílená a semtam vyhodila nějákou tu televizi ze 4. patra a nebo nám zamkla auta na dvoře a nechtěla odemknout, ale i tak na tenle byt mám fakt dobrý vzpomínky, a že se tam toho dělo hodně!
No a když jsme se takhle jednou vraceli z celyho dne ježdění (myslim že zrovna ve Stráži), stavujem se cestou ve Strašnicích na kamošovo oslavě narozenin, kde jsme se trošku napili a když sme pak jeli domu, nahecoval jsem to a řídil ze Strašnic na Mírak lehce nalitej. Dojeli jsme, auto nechali z důvodu mixu únavy, vožralosti a lennosti v průjezdu do baraku. Obsah auta: dvě kola (Kuba a já), veškerý nářadí, boty na ježdění a nějaký oblečení plus spousta cedeček. Když jsem ráno přišel k autu a chtěl jet do práce, najednou koukám, že všechny dveře byly otevřený a uvnitř nebylo kromě interieru absolutně nic, uplně vymeteno!
Filming in progress! Víťa checkuje Fernanda Gomarina v akci.
3. Takže někdo měl dokonce i stejnej styl na muziku a očividně si i liboval ve vůních zapařenejch bmxovejch bot hehe. To máme čórku číslo dvě, ale já moc dobře vim, že tím to nekončí. Další byla v Brně ne? U toho jsem i tak z části byl, jestli si dobře vzpomínám.
Jo, to byl můj první a zatim taky poslední Sport Life!!! Jel jsem tam s Kubou a klasicky jsme neměli pořešený, kde nebo u koho budem spát a doufali jsme, že něco seženem tam. Dopadlo to tak, že jsme nesehnali nic a štrádovali si to i s věcma rovnou do Faválu. Šel s náma takhle ještě Čenda. Nějak moc se kalilo a kolem půlnoci už nikdo nevěděl která bije. Když najednou si někdo všimne že všechny tři kola jsou fuč.
Vyběhnem ven a vidíme nějaký holky, jak se na nich projizdej po parkovisti tak hned razíme za nima. Dostáváme Kubovo a Čendovo kolo, ale na mym už si to někdo štrádoval vratama ven a pryč po ulici. Volam na Čendu ať rychle jede za nim/ní, ten to zkouší, ale po chvilce se vrací, že zmizel/a v dáli. Tak sem zmateně vyběh ven, chvilku tam s křikem pobíhal kolem, ale kolo bylo prostě v nenávratnu.. Nejhorší pocit tu byl znova a já se toulal s Kubou celou noc brněnskejma ulicema, až jsme nakonec vytuhli na benzince zase před tim pos**nym FAVALEM! No a ráno bus a bez kola domu..
V Praze Víťa chodí posílat bomby nejvíc s fotografem Lukášem Oujeským
4. Pamatuju si, že po týhle story si mi volal a řešili jsme nějaký věci ohledně geometrie Mutiny Loosefer, kterej sis pak postavil. Pro mě to byla fakt srdcovka, protože jsem Randyho Taylora fakt žral. R.IP. Randy! Co se pak přihodilo s tohle voňavkou?
Pro mě byla srdcovka FIT CLEVELAND, to co mi ukradli v Praze.. V Brně to pak byl fungl novej FEDERAL MORROW na kterym se jezdilo dost dobře. Ale o to jsem svojí demencí přisel taky, takže jsem musel zase postavit něco novýho a říkam si proč teda nezkusit zase jinou geometrii, když za ten rok už to byl 4. rám, co jsem vozil. No a protože Randyho styl ježdění se mi taky vždycky líbil, pořídil jsem Loosefer. Jezdil jsem na něm docela dlouho a když pak přisla zima, mrazy a ježdní v bazénu na Štváně, dostal jsem takhle jednou brutálního nerva, zvednul kolo nad hlavu, mrdnul ho o zem a ulomil tim zadní stavbu. Díky tolika vystřídanejm geometriím jsem konečně pochopil, co je co a na čem se mi jezdí nejlíp. Po všem tom stresování jsem si nakonec koupil rám FIEND EMBRYO a jezdil vesele dál.. (sice lehce zadluženej, ale jezdil..)
5. No neříkej mi, že Fiend ti nakonec taky zmizel? To už ale snad naposledy ne?
Ani se mi to nechce řikat, ale zase jsem byl lehkomyslnej a doplatil na to! Tentokrát to bylo zase v Praze a ještě ve stejný ulici jako mi vzali Eddieho - prokletá Sázavská! To sem se mel jednou sejít se svojí bejvalou, která klasicky nestíhala a tak sem jel až k ní. Vyjel k ní do 5. patra, kolo nechal opřený před vchodem do bytu a když jsem asi po 3 minutách vylez.....v tu chvíli to pro mě byla infarktová záležitost. Věděl jsem, že teď si asi pár měsíců nezajezdim..
6. To je prostě až neskutečný tohle poslouchat a nevim jestli je to víc k smíchu nebo k pláči. Každopádně nakonec musíme trošku nahodit něco veselýho. Vim, že si teď jedno z těch kol po letech našel. Který z nich to bylo a v jakým je stavu?
Neskutečný a k smíchu je to, že se mi opravdu jedno vrátilo! Nedávno se protahuju na Štváně před ježděním, najednou ke mě přijde starší týpek a začne mi povídat jak taky jezdí a jak ho to bavi atd. Po chvilce z něj vypadne, že má FIEND Embryo rám a Odyssey komponenty. To už mi bylo docela jasný, tak se ptam, jestli nemá nejakou fotku. Za chvilku přiběhne s iPadem a bylo to jasný úplně! Týpek hodně čuměl a byl z toho stejně překvapenej jako já. Řekl mi, že ho sehnal od kámoše, když u něj vyklízeli dílnu a že si ho od něj koupil. Kolo tam samo sebou neměl, tak mi dal aspoň číslo a řekl mi, že mě dovede k týpkovi, co to ukradl.
To pro mě moc velká útěcha nebyla, tak mu hned za dvě hodiny volám, že to kolo prostě chci zpátky a že ho od něj koupim protoze ma pro me mnohem vetsi hodnotu nez pro nej a potrebuju ho! Po delším cukání s tim souhlasil. Druhej den jsme se sešli a kolo mi prodal. Řikal něco o 6 tisicích a protože to byl solidní týpek, dal jsem mu 3 a řekl mu, ať je dobrej a vyřídí si to s tim mrzákem, co to ukradl sám. Kdyby to nebyl nějakej felák ze Štváni a známej, tak bych mu ukázal, co si myslim o sráčích, co kradou nebo kupujou kradený kola, ale takhle jsme to vyřešili v klidu a kolo mam doma. Teda vlastně už nemám. Má ho muj kámoš, se kterym jsem začínal a nedávno mu prasknul rám. Měl pořád Hoffmana Bamu 2006 od ty doby, co jsme začínali, až doteď! A jak si na něm liboval!
Cookies
Česky
English
