Toto léto bylo pro Čechy opravdu vyjímečné, jelikož jsme se stali cílem dvou světových tripů. O Wethepeople Czechout tour jsme si už řekli hodně a video z Redbull 3 Day metro Pass: Prague viděl určitě každý. Nyní jsme pro vás připravili malý náhled do zákulisí takovéto akce.
První den byl ve znamení příletů, aklimatizace na české prostředí a večerní session na Štváně - prostě taková ta pohodička, která nesmí uniknout nikomu, kdo poprvé zavítá do Prahy. Druhý den se již šlo plnit zadaný úkol tři dny cestovat po Praze metrem. První zastávka tedy Hradčanská a odtud směrem na Stalina. Je to sice provařený spot, ale každý z vás by tam určitě kluky z ciziny vzal. Na Stalinu se vždycky rozjede dobrá session a většinou taky pořádně dlouhá. Mezitím co AK, Bruno a Gerg vymýšleli lajny, naše parta dávala Game of B.I.K.E. a chillovalo se. Ale i celá Redbull výprava byla o poznání vypohodovanější než Wethepeople a bylo vidět, že si užívaj pohodičku a relaxujou - pokud teda zrovna nehrotí nějakou crazy lajnu.
Celá parta chilluje na Stalinu - v takovémto složení jsme byli skoro po celou dobu tripu
Jak vypadá takovej pojezd na spotu? Většinou probíhaj chvíly okoukávačky a rozhodování, co by tam šlo udělat. Jakmile se někdo rozhode, že bude jezdit, už je to jenom jeho. Parta si udělá pohodlí, relaxuje a hecujou toho, kdo právě jezdí. Na spodní fotce AK hecoval dost slušný railride do toboganu. Rozhodně nejvyšší railride, co jsem kdy viděl - náskok tak ve výšce hrazdy na regulerní kulaťák. Bylo vidět, že AK to má fakt pod kontrolou a když to zrovna nevyšlo, kola spadly do grindu a prostě to odjel. Bohužel pak ale přišel jeden nevydařený pokus, kdy musel odskočit do vedlejšího trnitého křoví a potom co AK vylezl se zkrvavenými rucemi už na další pokusy nedošlo.
AK se rozjíždí na railride na pražském výstavišti
Tenhle spot si přivlastnil Bruno, ale vrátil se k němu až druhý den. Potom vyslal railride jak nic.
Nesmíme ale zapomenout na kameramana a fotografa, kteří dávají celému projektu výsledný vzhled. To je taková trošku nevděčná záležitost a stojí spoustu dřiny, kterou docení jen ti, kteří do toho trošku vidí. Ono táhnout každý den ze spotu na spot batoh narvaný technikou, který váží několik desítek kilo, není jen tak. Navíc pokaždé všechno rozložit a poté složit, do každého pokusu dát maximum, protože každý může být zrovna ten odjetý, válet se ve špíně, aby vzniknul ten pravý úhel pohledu, na to prostě musíte mít osobnost a musíte to milovat. Od návštěvy Prahy si Freda Murrayho opravdu vážím a to nejen kuli jeho perfektním fotkám, ale také jeho osobnosti. O Peterovi Adamovi můžu říci to samé. Maximálně vypohodovaný týpek, který vždycky ví, odkud bude trik vypadat nejlíp a neustálým úsměvem na tváři.
Kamera, světlo, akce! Fred a Peter jsou opravdu špičky ve svém oboru.
Tyhle zkušenosti tě prostě nakopnou a nabijou novou energií.