Pokud sledujete českou BMX scénu, nemohlo Vám uniknout, že se riders často vydávají za životem, ježděním a zkušenostmi k protinožcům na Nový Zéland. V minulosti to byli třeba Kubové Najman a Kriško, později Tomáš Carda a i v současnosti máme na NZ reprezentanty. Už je to nějaký rok, co se vydala na zkušenou dvojka Kuba Vodička a Mates Sedlák. Oba žijící v Brně a lidi spříznění s TBB-BIKE.
Zatímco lidi přijíždí a odjíždí, Mates Sedlák zdá se splynul s bytím na NZ a tak si teď znovu užívá léta, zatímco my máme zimu a díky práci se mu podařilo zůstat na NZ už slušných pár let. Schválně se Matese zeptáme i na to, jestli mu ČR chybí a jak to má. Opravdový důvod dnešního článku ale asi poznáte z nadpisu. Jooo!! Mates Sedlák dostal příležitost zúčastnit se Farm Jamu, troufám si říct jedné z nejzásadnějších BMX událostí na jižní polokouli.
Zdarec, protože jsme tu neměli žádný příspěvky o tom, jak šel Mates do světa, přibliž nám to prosim.
No tak první impulsy k odjezdu na Zéland jsem dostával od Cardiče. Každá jeho storka o super jednoduchým životě v krásné přírodě zněla tak úžasně! Vím že I Kuba Vodička, kterej v té době pracoval v TBB-BIKE moc rád poslouchal jak Cardič surfoval, jak objíždel skateparky a užíval si zélandských krás. Přemýšlel jsem o tom tak často a sledoval různý videa, že jsem jednoho dne došel za Kubem a říkám, hele jedem na Zéland! Jakmile budou víza žádáme o ně! Věděl jsem, že Kuba bude pro, protože my dva byli vždy pro každou špatnost. Navíc jsem strávil 7 let svýho života ve smradlavý fabrice, kde sem to začal nenávidět a opravdu jsme chtěl od základu změnit svůj život!
Byl jsem o tom tak přesvědčen že pojedu, že jsem to říkal každýmu a když se to dozvěděl Petr Satan Mihalik, hned mi psal, že je to odjakživa jeho sen, že chce jet s náma a že se přidá i Tom Kašpar, což by byla brutální kombinace dirtovejch magorů! V den D jsme ještě skajpovali, dávali si ruma pro štěstí a v 22:00 se kvóta otevřela a my šli na to! Po asi hodině padání Zélandskýho serveru a koukání jen na bílou obrazovku jsme se tam nečekaně proklikali až na Kašeho, kterej to bohužel nedal.. Super! Víza v kapse tak teď už jen řešit kdy poletíme!
Kluci to nechali na mě tak sem to začal plánovat sám a kluky už jen informoval o mých představách. Když bylo všechno zařízeno a zaplaceno stačilo už jen čekat a našetřit co nejvíc peněz. Než jsme ale odletěli, stalo se pár nečekaných změn. Ta největší byla, že si Kuba našel holku. A mě už bylo jasný jak to dopadne a taky to tak dopadlo. Kuba za mnou jeden krásný den došel a říká "Kamo musím ti něco říct" a já hned na něj "nejedeš že?" Já to Kubovi přál, takže sem ani nemohl bejt naštvanej nebo tak a hlavně sem byl v klidu, že pojede alespoň Satan.
Odlet byl naplánovanej na 17. říjen, takže sem prodal úplně všechno co jsem kdy vlastnil od televize, nábytku až po auto a s čistým štítem nastoupil do letadla směr Bangkok. V Bangkoku jsme strávili 8 ultrašílených dní kdy jsme jen chlastali, jezdili tuktukama po chrámech a občas šredili Bangkokský štrýty na kolech. Bangkok byl pro mě top zážitek a i když je to tam fakt hnusný a smradlavý, kde ráno můžete vidět pouliční boje švábů s krysama a kočkama? Určitě bych se sem chtěl jednou vrátit a nejlíp zase se Satanem haha! Po cestě z Bangkoku jsme měli ještě pár přestupů a pak vysněný Zéland! Yes!
Ten pocit, že už nemusíme vlézt do letadla je prostě k nezaplacení! Po pár perných měsících cestování a práce jsme se usadili v Queenstownu, kde jsme si to sakra užívali! Dva měsíce jsme jezdili skoro každej den, opíjeli se levným vínem a chodili na party ve městě, jó to nás bavilo! Jelikož měl ale Sáťa nějaký plány a závazky doma v Praze, tak se jeho čas rychle blížil ke konci. Čirou náhodou byl zrovna na cestě na Zéland Kuba Vodička a Okiš takže jsme to pěkně spojili a týden před Stanovym odletem dali super trip po jižním ostrově s cílem v Christchurch, odkud Satan letěl zpět domů… To byla hodně smutná chvíle a i slza ukápla! Peťan sedl na letadlo, Kuba s Tomem pokračovali v cestování a já byl poprvé úplně sám na NZ, vracel jsem se 500km zpět do Queenstownu začít úplně nový život!
Nebylo to vůbec lehký. Neuměl jsem vůbec anglicky a Čechy jsem okolo sebe taky neměl žádný. Svět patří těm co se neposerou a já se neposral! Našel jsem si kamarády, naučil se trochu anglicky a už to šlo samo! Zhruba za rok přiletěl na Zéland i Jan Junior Pečeňa aka Lumča, kterej dostal víza na Zéland rok po nás. Kuba ho vyzvedl v Aucklandu na letišti, hned ho zaškolil jak to tady chodí a začali spolu bydlet a makat.. Poprvé jsme se všichni potkali, když jsem letěl do Aucklandu na koncert kapely Slipknot! Bože to bylo tak super se po takové době zase potkat s kámošema! Stará Brněnská crew zase pohromadě a ještě k tomu na brutálním koncertě jak hovado! Užili jsme koncert, popili jak za starejch dobrejch a druhej den dali pohodu u oceánu. Pak jsem letěl zase zpět do Queenstownu. Kluci ještě nějak makali a cestovali, ale pomalu ale jistě směřovali směr Queenstown za mnou, že dáme společný vánoce a silvestra.
Bohužel si Kuba hned druhej den zlomil koleno při stoosmičce v místním skateparku. Velkej pešek. Po svátcích se Kuba rozhodl, že se vrátí na severní ostrov, protože pracovat v Queenstownu s kolenem jako balón by bylo prostě nemožný. Juncek se rozhodl zůstat v Queenu a strávit zbytek léta se mnou. Bydlet s Junckem byla docela pohodička, občas jsme jezdili na kole, občas hráli kulec v hospodě a občas jen felili u seriálů.
Když nadešel I Junckův čas, domluvili jsme se, že do ČR poletíme spolu. On domů a já jen na dovču a hlavně navštívit moji sestřičku, které se narodil krásnej klučina a na svatbu Calwiho!
Být po roce a půl zase v ČR bylo fakt super, ikdyž to bylo jen na týden! Čas se krátil a odlet zpět na NZ se neuvěřitelně blížil. V plánu byla ještě poslední party v Praze s člověkem se kterým to všechno začalo! Se Satanem! Bylo to klasicky víc než legendární! Přijel jsem k němu a půl hodiny na to už jsme byli na cestě na koncert System of a down! Další den jsme dali Pražský památky, což bylo taky super a večer měl Sáťa pro mě překvápko ve formě všech pražských kámošů, grilování a promítání fotek a videí z našeho cestování!
Po šílený noci následovalo rychlý balení věcí a odjezd na letiště, kam mě hodil Kaše (díky moc Kaše) a tam jsem poprvé potkal moji instagramovou kámošku Terku. Loučení s kamarády bylo klasicky těžký a moc se mi nechtělo, ale na plánu byla Čína a velká čínská zeď s novou parťačkou. Po prvním úžasným dni v Číně bylo už víc než jasný, že u kamarádství to nezůstane a že je tam něco víc. Bylo mi to vlastně jasný už v Praze na letišti. Taková ta láska na první pohled. Po Číně byla na plánu Malajsie, Sydney a pak zpět na Zéland. Teď jsem už skoro víc než osm měsíců šťastně zaláskovanej s Terkou a dva a půl roku na Novým Zélandu. A takhle si tady žiju svůj sen.
Jak se ti podařilo zůstat na NZ tak dlouho? A chybí ti někdy ČR?
Všechno začalo cestováním se Satanem. Ani jednomu z nás se nedařilo sehnat práci, tak jsem se rozhodl zkusit štěstí přes agenturu. Druhej job, kterej jsem dostal, byl pro pohodovýho Kiwáka, kterej mě nabral s dodávkou a rovnou odvezl na stavbu. Čirou náhodou byl ten Kiwák majitelem dvou firem v Queenstownu. Už po prvním dni se mu moje zručnost zamlouvala a tak mi nabídnul práci na dalších x dní. Několik týdnů nato se Satan vracel domů, tak jsem oznámil, že končím, protože kámoše vezu na letiště do Christchurch a že tam nejspíš zůstanu kvůli práci. Na to mi ale šéf řekl: “Když se vrátíš do Queenu, dam ti full-time job”. To pro mě byla samozřejmě jasná volba.
Tři měsíce před vypršením víz se mě zeptal, co mam v plánu, jestli se vracím atd. “Já bych rád zůstal” říkám a to byl pro šéfa zřejmě impulz, usmál se a řekl, že i on by byl rád a že mi pomůže. Takže jsem začal shánět všechny dokumenty k tomu, abych mohl žádat o Work Visa. Problém je ten, že imigrační každej půlrok mění pravidla, což znamená, že dostat víza je každej rok těžší a těžší. To šéfík samozřejmě ví a tak mi řekl o možnosti udělat si zélandskou kvalifikaci a tím dostat víza na tři roky a pak i snadněji získat rezidenci. Boj o víza s imigračním vyhrávám už dva roky, tak snad to tak bude i dál… :-)
Kdyby mi ČR tak moc chyběla, tak bych asi nebyl na druhé straně světa haha, ale samozřejmě mi chybí kamarádi, rodina a občas i můj starej život. To ale málo kdy, tady si žiju svůj sen a neměnil bych.
Jak už jsem nakousl, dostal jsi příležitost se zúčastnit Farm Jamu. Přibliž čtenářům o jakou akci jde, kdo tam jezdí a co pro tebe tahle akce znamená.
No, myslim, že neni moc potřeba přibližovat, co je Farm Jam, většina o něm už slyšela. Každopádně, kdo neví, jedná se o jednu z největších BMX, MTB a FMX akcí na světě. Začátek bývá už v pátek, kdy se na jednom z těch zelenejch kopců rozeřvou motory a borci tam začnou rozjíždět nesmyslnej free-ride, zatímco kousek dál za plotem běhaj ovce a krávy. Večer se všichni sejdem v kempu, kde dáme pár pivek a hltů slivovice na lepší spaní.
V sobotu ráno už všichni spěchají na kopec, kde se začínají odkrývat a opravovat skoky po dešti. První show je freestyle motocross, kterej začíná okolo jedný.
Lidi se pohodově vyvalí s chlaďákem plným piv do trávy, kde na kopci pozorujou FMX a mezitím se my rideři staráme o skoky, aby byly v nejlepším šejpu
a ready na show. Po FMX je téměř hodinová pauza, kdy maj lidi čas se občerstvit, přesunout se o kus níž ke skokům a zabrat ty nejlepší fleky. Show startujou MTB, kterých tam neni tolik. Pak pokračujou BMX, který jsou rozdělěný na PRO a BRO. PROčka jsou většinou co helma, to značka energeťáku a BROčka feláci z okolí, co pomáhali na skocích a pár ne tak slavnejch střelců z Austrálie. Jako BROčka se jezdí dlouhý vlaky a jen málokdy jsou vidět velký triky. U PROček nemá smysl cokoli dodávat, to ostatně můžete vidět na ofiko videu.
A jak jsi se teda dostal k tomu, že jsi mohl stát na rozjezdu vedle Huckera, nebo Coreyho Bohana?
Na první FARM JAM jsem se podíval v roce 2015 se Sáťou. Dorazili jsme v pátek, šli pokouknout na skoky a když jsme zjistili, že si můžem zajezdit i my, okamžitě jsme běželi do auta složit kola a proletět se, protože pak už by nebyla příležitost. Třičtvrtě roku nato jsem se na Frew farm podíval znovu s lokálama z Gorge Road, kteří tam jeli na víkend digovat a jezdit. Dá se říct, že tohle byla moje vstupenka na FARM JAM 2018, protože házení lopatou si Brett Frew (BMXák a majitel farmy) váží nejvíc. A vlastně i to, že jsem nelenil celou zimu a makal na skocích s lokálama na Gorge Road v Queenstownu.
Celou akci si zkrátka nejde neužít, parádní ježdění se super lidma, velký nesmyslný triky, klasicky nejlepší afterparty a tradiční chlastačka slivovice s Huckerem a ostatníma hovadama!
Po skončení samotnýho FARM JAMU se všichni přesouvají do kempu, kde se každej připravuje na obrovskou afterparty v totálně šíleným zvířecím duchu. Všichni tančí a skáčou do rytmu hudby, která jede z Redbull trucku. Celá tahle divočina se odehrává kolem devítimetrovýho ohně poskládanýho z ohromnejch kmenů, což byste se ale nikde nedozvěděli, protože téměř všude na jižním ostrově je přísnej total fire ban (zákaz rozdělávání ohňů) a smrdělo by to hooodně velkým průserem, kdyby se to dozvěděl místní council.
Tak takhle se to dělá!! Velkej výřev Matesovi, za jeho odvahu a za to jak se mu daří plnit si svoje sny!! Díky za video, fotky a vůbec za všechno!! Zdraví celá TBB parta!! Jen tak dál!!!
Kromě oficiálního videa, si dejte rozhodně i Matesův sestřih!!
Cookies
Česky
English
