BARCELONA VACATION - CHILL A BEER NA NABREZI

BARCELONA VACATION - CHILL A BEER NA NABREZI

Poslední letošní trip, který měli kluci z teamu proplacený byl výlet do Barcelony. V následujícím reportu od Michala Šmelka je k přečtení, kolik úsilí stálo natočení pár záběrů a s čím vším se museli na cestách potýkat. Zajímalo by mě, jaké myšlenky se Vám po pročtení budou honit hlavou. Bude to chuť zažít něco podobného jako kluci? Myslíte si, že byste z výletu dokázali napsat ještě cca 5 normostran jako Michal Šmelko a sestříhat video jako Tomáš Carda? Třeba i v lepší kvalitě? Pokud ano, pak věřím, že máte otevřené dveře ke spolu-práci se značkou či firmou, kterou si umanete. Tvořivost a samostatnost jsou dnes totiž nedostatkovým zbožím. Možná proto, že se upřednostňuje "chill a beer" před tím podstatnějším. Číst více→.  



"Když jsem zjistil, že je letos Rebel Jam kousek od Barcelony, říkal jsem si, musím jet na pár dní znova do Barci a potom na Rebel. Celou dobu jsem nevěděl kdo ještě bude moct jet se mnou, ale naštěstí jsem nakonec překecal Cardiče a ten to nahecoval. Před odjezdem jsme se nějak rozhodly, že zůstanem jen v Barceloně. Už tak to nebyl zrovna levnej výlet a navíc, nikde nebylo foto street části, proto jsme se rozhodli jen točit a projíždět celý týden tuto streetovou Mekku. Později když jsem viděl videa a fotky z Rebelu, byl jsem trochu naštvanej, že jsme tam nejeli. Na druhou stranu myslím, že to byl hodně dobrej trip a hodně sme si Barcelonský spoty užili.
 


Cestování s kolem je snad to nejlepší co můžete udělat a proto se pokaždé hodně těším. Vždy je to hodně zážitků, ale také hodně zkušeností a velký posun vpřed celkově. Dost lidí má z cestování strach, ale když víte pár věcí tak to není vůbec problém a můžete se podívat kamkoli jen chcete. A že těch míst na světě není málo. Jak na cestování Vám přiblížil Cardič v minulém článku, takže se určitě nebojte a cestujte. Pokaždé budete mít na co vzpomínat!
 


Výjezd byl v úterý hodně brzo ráno z Brna. Myslím, že kolem osmé ráno jsme už byly v Praze a mohli jsme jet na letiště. Tady jsme se odbavili a už jen čekali na let. Na místo jsme dorazili nějak po jedné odpoledne. Když jsme dorazili tak jsme neměli dopředu zarezervovanej hotel. Ono jich je fakt hodně okolo centra, ale zrovna jsme nemohli narazit na nějakej dobrej. Tak jsme se chvili nachodili než jsme našli jeden dobrej kolem dvaceti euro na noc. Malej pokoj pro dva, pohoda bydlení. Nicméně jsme zde zůstali jen na jednu noc a druhý den jsme si zařídili levnější bydlení asi za 12e na noc. Byl to pokoj se šesti postelema a za tu dobu, co jsme tam spali se tam vystřídalo pár různejch lidí. Myslím že dobrá náhoda byla, že jsme narazili na týpka co hrál v kapele a dokonce znal Kerta Petersna a hodně videi Metal bikes a Bonedeth partu. S tímto týpkem jsme pokecali asi nejvíc. Jo a taky s dvěma ruskejma holkama, který měli skoro vždycky hrozně špinavý nohy hehe. Ale byly v pohodě.
 


Obvykle jsme opouštěli hostel okolo poledne. Občas jsme zašli na pláž dát si na chvili pohodu, no prostě jako na klasický dovolený. Ovšem mnohem lepší než se vyvalovat na pláži je kroužit městem a hledat spoty. Byla to má druhá návštěva Barci a proto jsem hodně těch provařenějších spotů znal. S Tomem jsme ale neotáleli a chtěli jsme najít co nejvíce spotů, který nejsou tolik profláklý. Projeli jsme toho opravdu hodně, ale na projetí celého města by byl potřeba další měsíc. Podívali jsme se až na úplný okraj a spoty jsou opravdu všude. V tento den jsme museli najezdit tak okolo dvaceti km, protože jsme byly večer úplně mrtví. Proto jsme dali pořádnou večeři v KFC, asi za osum euro jsme se hrozně přejedli a směřovali zpět do centra.
 


Další den jsme se trochu více zdrželi na pláži a to asi do pěti hodin. Na tento den jsme si vyhlídli spot nedaleko od hostelu kde bylo hodně dřevěných laviček a různé zídky. Spíš takovej chill spot. Zde jsme se zdrželi celkem dlouho a pokračovali jsme spotama v okolí až pozdě do noci. Vlastně až do rána, poslední záběr manual nose to bar jsem Tomovi točil okolo jedné hodiny ráno. S dobrým pocitem z celého dne jsme odešli na pokoj a ulehli.
 


Asi čtvrtý den pro nás nebyl zrovna šťastný. Na prvním spotu jsme strávili hodně času. Pokoušel jsem se o manual-wall-manual 36, ale asi mi to nebylo souzeno. Rozjezd i odjezd byl z písku a to není zrovna ideální. Když už jsem konečně udělal dobrou 36, neměl jsem dostatečnou rychlost a sundal jsem nohu. Trik byl několikrát natočený pouze s 18, tak jsme to tak nechali asi po hodině a tři čtvrtě pokoušení natočit tuto sérku jsme se přesunuli jen pár metrů nahoru kde bylo asi deset schodů, vedle nich bank, mezera a dalších asi sedum schodů. Tom nahecovanej jak prase se rozjel a že z banku vyskočí nahoru do těch dalších sedmi schodů. Dole při nájezdu se mu trochu smýklo kolo, ztratil rychlost a od půlky poletu sundal nohy a dopal patou přímo na poslední schod. Věřte, že zrovna malej gap to nebyl a náraz do schodu se podepsal natolik, že po chvíli byl Cardič rád, že může vůbec nějak jet na kole. Poté jsme se rozhodli vychillovat, protože dny před tím jsme celé projezdili a už toho bylo opravdu hodně.

 

 

Den další to bylo s Tomovou nohou nic moc a tak si vzal na starost jen kameru. Naštěstí pohybování na kole nedělalo problém a proto jsme vyrazili opět do ulic. Tom mi natočil nějaký záběry, pojedli jsme hodně Španělskýho ovoce a prostě si užili další den plný slunce. Štěstím pro nás bylo, že jsme po celý týden měli jen krásné počasí.

 

 

Jeden den jsme natočili nějakej ten záběr, jelikož Tomova noha už dovolila a dostali jsme se ke spotu, na kterej jsem se hodně těšil. Pozvolná bílá zídka, asi šest metrů dlouhá. Tento spot jsme našli když jsme se vraceli z okraje města a řekli jsme si, že tam musíme zajet. Docelo to tam smrdělo chcankama a měli jsme i společnost místních zewláků. Ženská, která neustále něco řvala a dva týpci ji zklidňovali. Zídku jsem nejdříve zkoušel  oppo feeblem, ale ani jednou jsem nemohl dojet na konec. V naprostým vynervení jsem to vzdal a usedl za kameru. Tom to pokoušel luce grindem. Po pár pokusek, kdy na tom byl podobně jako já jsme zjistili, že zídka je nahlá do strany a proto tak hodně shazuje. Cardič to dál pokoušel a párkrát to i sjel, ale nejspíš byl tak překvapenej, že neotočil fakie. Také se párkrát pěkně rozbil a ne málo. Už jsme oba v nasranosti chtěli opouštět spot, ale ještě jsem si řekl, že se pokusím aspoň o regular feeble do hard. Jezdil jsem zeď z druhé strany, takže by to mělo teotereticky fungovat a zídka by neměla tolik zhazovat. Po dalších asi třiceti pokusech mě to přesvědčilo, že tomu tak není a proto jsme asi po hodině a půl opustili spot bez záběru. Shodli jsme se, že to nemá už cenu a tak jsme v absolutní unavenosti dali chill a beer na nábřeží.

 

 

Poslední jezdící den jsme strávili spíše v chill modu. Naposledy jsme projeli město až jsme se zasekli na známém postu s bednama ve tvaru čtverce a opodál asi čtyři metry dlouhé zídky. Rovnoběžně celkem asi pět nebo šest žlutých zídek s mramorovým vrchem a opodál podium s lavičkama. Oba jsme byly po celým týdnu ježdění dost unavení a tak jsem si na tomto spotu natočil ještě dvě sérky a bylo. První sérka byla skoro bez problémů a celkem rychle natočená. Až teda nato, že jsem málem při odjezdu sejmul jednoho kolemjdoucího týpka. U druhé jsem se trochu zasekal, až jsem ji musel trochu pozměnit. Když jsem to konečně odjel, v půlce záběru se vypnul foták a my neměli clip. Takže jsme museli celou věc natočil znova. Po chvíli to ale padlo znova. Později jsme si v obchodě omylem koupil víno místo džusu a tak jsme si poslední den trochu zpestřili. Zahráli jsme Game of bike o loky a užili si poslední večer v Barceloně.

 

 

Ráno jsme se probudili okolo deváté hodiny a pomalu si vše zbalili a vypadli z hostelu. kola jsme si tentokrát nechali složené a až na letišti jsme si je rozložili a vše dobře zabali zpět do tašek. Dali jsme nějaký to menší občerstvení a čekali na odlet. Mezitím jsme ještě zkoukli všechny záběry na počítači a mohli jsme s dobrým pocitem opustit město.

 

Michal Šmelko Foto


Trochu jsme byly vystrašení jaký u nás bude počasí, ale nakonec to bylo tak hrozný. I když přece jenom se nám zastesklo hned po výstupu z letadla. Chvíli jsme museli počkat než nám přijdou kola do nadměrných zavazadel a už jsme to štrádovali busem na dejvickou a poté metrem do centra. Rozloučil jsem se s Tomem, kterej směřoval na Florenc chytit bus do Brna a já si to felil na hlavní vlakový nádraží.
 


Na tomto tripu jsem se opět přesvědčil, že někdy je potřeba do natáčení vložit hodně práce. Některý záběry si vyžádali i třeba sto padesát pokusů a hodně nervů. Ale co je lepšího než pocit z čistě odjetýho triku nebo sérky. A co teprve radost z výsledného editu. Já se na to hodně těším a myslím, že ke zveřejnění už není taková doba. Peace"

Text: Michal Šmelko
Foto: Michal Šmelko + Tomáš Carda

 

END OF SEASON 2012 - DOPRODEJ POLOŽEK 2012 A STARŠÍ

 



Štítky: michal smelko | tomas carda | bmx trip | report | street

Fotogalerie k článku

27. 11. 2012, napsal: Jakub Skupin


« zpět na seznam všech článků

+ Přidat komentář Komentáře ke článku

29. 11. 2012 #4 čenda
Dikeec

Jinak s tou střechou to je hezky no, když sem tam chtěl tedka jet..shit
27. 11. 2012 #3 kybou
Dneska, když jsem se dozvěděl, že budou o víkendu sundavat střechu ze štvanice a až do jara zase nebude kde v Praze jezdit, je tenhle report celkem masochismus. Ale jinak čtení je to zábavný a fotky jsou pěkný!
27. 11. 2012 #2 Petr Stach
Reporty z vašich tripů mě fakt nejvíc baví! to dokáže nahecovat.
27. 11. 2012 #1 čenda
Jojo nato se hezky vzpomíná tedka z té zimy..grr