Franta Maršálek - nosebonk to smith
TEXT: TOMÁŠ CARDA
FOTO: LUKÁŠ OUJESKÝ
VIDEO: DIG MAGAZÍN
V 6 ráno zvoní budík. Ten zvuk značí že musíme vyrazit z Brna do Prahy na letiště, kde brzo přivítáme celou Wethepeople partu. Takže já, Víťa a Franta sedíme kolem sedmé v autě na dálnici a míříme směr Praha. Cesta utíká v pohodě a kolem devátý už jsme v centru. Do příletu první party ještě nějaká chvilka zbývá, tak ladíme kola a pak už vyrážíme na letiště. Jako první už v hale čeká Ed Zunda a hned hlásí, že se mu ztratila taška s kolem. To se prostě stává a my doufáme, že se to brzo vyřeší. Další vychází z příletové haly Fred Murray - fotograf DIG bmx magu, kterého asi není nutné nějak víc představovat. Fred je absolutně nejvíc vyklidněnej týpek s neustále dobrou náladou a velmi vřelým vztahem k zelenině, takže neztratí úsměv ani potom, co se dozví, že jeho tašku s kolem ztratili také.
Druhá část party dorazí až o pár hodin později, takže jedeme pochillovat do města. Klasicky zakotvíme na Štvanici, padaj nějaký pivka a kecáme. Za chvíli už je tady druhé auto, které řídí Alex a z něho vyskakuje Moritz, Mike a tým manager Paul Robinson. Všem se Praha hned zalíbila a nejen město ale i lidi a naše parta. Kluci hlavně byli řádi, že z nich nikdo nedělá celebrity a prostě společně normálně felíme. Jak říká Moritz v rozhovoru pro DIG: Rozdíl mezi AM a PRO riderem není skoro žádný. Jedinej rozdíl jsou peníze.