Snažili jsme se co nejvíce fotit, protože Milan asi v polovině našeho výletu odjížděl na skok za Martinem Čapkem do la Pomy na dirty. Také mě to tam trošku táhlo, jenže Barcelona a její ulice mě tak uchvátily, že ze všech podobných nápadů sešlo. Real street. V době Milanovi nepřítomnosti jsme se snažili co nejvíce točit, protože fotit a točit najednou je někdy problém. Také jsme na tu dobu změnili ubytování, a za to patří velký dík Čendovi, který nás nechal bydlet na chvíli u něj. Spolu s ním na bytě bydlí největší pohodář jakého znám Jason, bohužel nevím, jak se jmenuje dál a Fernando Gomarín Olaiz autor legendárního We out here, kterého se mimochodem připravuje druhý ještě našláplejší díl.
Už jenom to, že jsme mohli strávit pár nocí u Čendy, bylo senzační. Na zdech obývacího pokoje byl podepsán snad celí BMX pro svět. Bylo to jako jedna velká BMX kronika, vážně úlet Čendo! Touto dobou z Prahy přiletěli také naši dva dobří kamarádi a zabijáci Víťa Kácha a Martin Svoboda, kteří přijeli na měsíc, takže si teď ještě v pohodičce užívají slunnou Barcu haha. Přivítání jak má být, večerní přístav dodával tu pravou atmosféru. Kluci dovezli flašku, která do nás tekla sama, možná až moc. Byli jsme zvyklí dát si každý večer BCN pivko pochillovat a jít spát, ale už jsme taky potřebovali protáhnout haha. Posílení a plní úžasu z nočního přístavu jsme se rozhodli pro malou projížďku po pláži. Vliv tulamorky se na nás projevoval, a tak se i párkrát stalo že se někdo ztratil, hned na to zase našel a tak se to chvíli táhlo až se Vykuk ztratil nadobro. Našel jsem ho až když jsem se celý schvácený vracel na pokoj.