Natáčení video podcastů je pro mě od samého začátku výzvou. A to ať už co se týče zvládnutí stránky technické (problémy se zvukem, kvalitou obrazu, prostřihy detailů produktů) tak po stránce přínosné. Vidět produkt pomocí videa by mělo být tou hlavní přidanou hodnotou. Přeci jen z fotky občas nejde vyčíst vše. Říkám si však, zda bychom nemohli jít společně ještě o kus dál a to zamyslet se nad otázkami, které s nejrůznějšími komponenty a jejich zpracováním souvisí. Pro tuto příležitost se skvěle hodí právě Animal Bikes se svým robustním pláštěm nebo dutou osou v pedálech. Je dutá osa něčím extra zajímavým nebo nikoliv? Můžeme o 17mm ose v pedálech říct, že je to revoluční technický progress v BMX? Nepřehlížíme zbytečně důležité detaily ve vývoji dílů jen proto, že na první pohled nevidíme jejich přínos? Máte-li chuť se zapojit do diskuze, řadu dalších otázek jsem si připravil v následujícím článku.
1. JE PEVNĚJŠÍ NA OHYB PLNÁ NEBO DUTÁ OSA A PROČ?
Otázka vypadá zdánlivě jednoduše do doby, než se zeptáme, proč tomu tak je. U vysvětlování proč začínají problémy. Pokud bychom však zůstali u toho obecného zadání otázky týkající se v našem případě os pedálů (může se to však týkat i středových os klik či náb), pak bychom se mohli dostat k závěru. Má někdo z Vás rád fyziku, strojní tabulky a techniku obecně? Zkusil by to někdo z Vás vysvětlit? Nebo potvrdit či vyvrátit tvrzení níže?
Pro inspiraci:
Jakou výhodu v pevnosti má trubka proti plné tyči, má-li průřez trubky ve tvaru mezikruží stejnou plochu jako průřez tyče? Žádnou, pokud jde o pevnost v tahunebo v tlaku. Trubku i tyč přetrhne a rozdrtí stejná síla. Ale při namáhání na ohyb je mezi nimi ohromný rozdíl: tyč lze ohnout podstatně snáze než trubku, jejíž průřez ve tvaru mezikruží má stejnou plochu.
Pokud bychom tedy souhlasili s tvrzením, že dutá osa je mnohonásobně pevnější proti ohnutí než osa plná, pak bychom mohli souhlasit i s tím, že Animal se svými BPE pedály způsobil v BMX značnou revoluci. Těžší a dospělí jezdci tedy budou díky takto zpracovaným pedálům mnohem méně řešit problémy s výměnou pedálů (výměna by se týkala převážně plastového těla, nikoliv pedálů jako celku). Není to onen směr či revoluce, která je v BMX tolik potřebná už jen z toho důvodu, že stále věříme v minimální 2-letou životnost všeho a za každých podmínek?
U 17mm duté osy však vývoj nekončí. Mezi další drobnosti, které tvůrci Animal Best Ever Pedal vyzdvihují patří například pozvolné zužování osy až k závitu klik. Osa neobsahuje žádné ostré přechody, díky čemuž se eliminovala často namáhá místa (lze hezky vidět na prvních dvou fotografiích). Designéři dbali rovněž na snížení počtu potřebných dílů aby zvýšili spolehlivost - minimum věcí, které se mohou pokazit.
Ukázkou toho, že se Animal vydal správným směrem je i vzorek pedálů Kink vytvořený na stejné myšlence. I tady jde hezky vidět, že vývoj nelze zastavit. Animal strávil na vývoji a testování svých pedálů zhruba 2,5 roku. Kink se odráží od hmatatelných výsledků a přináší v téže konceptu další inovaci v mnohem kratším čase - dle fotky lze usoudit, že pedály budeme možná moci utahovat ráčnou, což je uživatelsky jistě příjemnější, než zpoza klik imbusem.
2. CVAKNU DUŠI DŘÍV, KDYŽ MÁM ZADNÍ KOLO PODHUŠTĚNÉ NEBO NAFOUKNUTÉ AŽ MOC?
Otázka, na kterou jsem si vzpomněl okamžitě po tom, co jsem nafoukl nový a mega široký plášť Animal MTT na ráfku Éclat Jaw. Věřím, že řadě z Vás tato otázka přijde úsměvná, ale já si na ni pamatuji ještě z dob svých začátků, kdy jsme jezdili ve společné partičce i s trialisty. A ti mají na svých 20-tkách zadní plášť opravdu neuvěřitelně široký a vozí jej značně podhuštěný (vůči tomu, na co jsme zvyklí v BMX). Dostal jsem se do kamarádské rozepře přesně nad touhle otázkou. Argumentace zněly zhruba takto:
Argumentace první:
V případě podhuštěného kola: podhuštěné kolo víc utlumí, proto se duše necvakne.
Nafouknuté kolo jako kámen: stěna duše se o dost zmenší svým rozpětím (přehuštěním) a je větší pravděpodobnost, když strefím hranu, že náraz duše nevydrží a cvaknu.
Argumentace druhá:
V případě podhuštěného kola: pokud se hrana či coping setká s podhuštěným kolem, pak onen malý tlak vzduchu dovolí setkání se např. hrany patníku s hranou ráfku a díky tomu dojde k procvaknutí duše.
Nafouknuté kolo jako kámen: našutrované zadní kolo zmírní sílu nárazu a nedovolí tak setkání hran např. copingu a ráfku (u vertařů). Díky tomu se duše necvakne.
Které tvrzení je podle Vás správné? Připadně co byste ještě upřesnili?
Až se shodneme v komentářích, kdy duši cvakneme, můžeme otázku dále rozvést. Existuje hodnota, kdy máme přední a zadní kolo správně nahuštěné? Je to maximální hodnota uváděná na boku plášťů? Pokud ano, pak u takto našutrovaných plášťů na streetu se veškeré otřesy a dopady přenášejí do celého rámového setu? Neprojevuje se toto záporně na délce životnosti rámu, patek vidlic, řidítek?
Mám dokonce ještě jednu podotázku týkající se stále pláště a jeho nafouknutí. V případě, že mám plášť o rozměru 2.35” a nafouknu jej málo (nenafouknu úplně), vleze se mi do úzké zadní stavby rámu, protože se přece tolik neroztáhne? A pokud jej nafouknu moc, mohu z něj udělat např. 2.4”?
3. JAK LÉPE VYUŽÍT MOŽNOSTI JEDNADVACÁTÉHO STOLETÍ
Pro mě docela zajímavá otázka, na kterou bych si přál znát odpověď. V minulém článku o možnostech budoucnosti mě docela překvapilo, že vlastně možnost vidět produkt rotující o 360° není na e-shopu tak důležitá. Zeptal bych se proto, co byste ocenili Vy? Je něco, co Vám u prezentace komponentů na našem e-shopu a webu chybí? A to ať už jakoukoliv formou?