HOW-TO: TAILWHIP WITH JAN JUNIOR PEČEŇANapsal Jan Pečeňa | 03.04.2012

1. PRVNÍ KROK - ZAŽITÍ SI VŠECH POHYBŮ

První krok k naučení tailwhipu, je zkoušení protáčení rámu na zemi. Snažte se najít klidnější a prostornější místo v parku, kde si můžete stoupnout nohama na zem. Mezi ně si postavte kolo, které následně lehce nadzvedněte do vzduchu. Zadní nohou (vůči pedálům - více v tailwhip tipy níže) naznačujete kopnutí do rámu tak, abyste našli správný grif, jak to následně udělat ve vzduchu. Další důležitá věc je trhnutí řidítek. Ve chvíli, kdy je kolo zhruba před Vámi, musíte řidítky trhnout pod sebe a zadní nohu zvednout, aby se rám opět dostal mezi nohy. Pohyb byl měl být dělán napnutými rukami. Zkoušení tailwhipu nanečisto Vám určitě dost pomůže. Snažte si zažít a zapamatovat co nejvíce prováděných pohybů (kopnutí, pohyb natažených rukou, přikrčení zadní nohy). Určitě pomůže umět i footjam tailwhip (zejména z důvodu vracení nohou zpět na pedály). Pro začátek jsou ještě podstatné dvě rady - rozhodně se snáz naučíte tailwhip s brzdou. A proto se veškeré pohyby učte rovnou s prstem na brzdové páčce.

2. DRUHÝ KROK - NA PLOŠINKU

Pokud už máte základní pohyby tailwhipu zažité, můžete to začít zkoušet v letu. Tailwhip je trik, který se není potřeba učit do molitanu (rozhodně ne v prvních fázích odkopnutí rámu). Podle mě při učení takového triku do molitanu hrozí větší zranění, než když to budete dělat rovnou na plošinku funboxu či rádiusu. Při zkoušení tailwhipu natvrdo jsou dost podstatné chrániče - ty Vám zajistí mnohem více pokusů a tím i kratší dobu učení. Já vozím chrániče Fuse, které mají plast jak v přední, tak boční části holeně. Takže když netrefím pedál a rám mi narazí do nohy, nemám problém se zvednout a trik udělat znovu. Další bolestivá místa jsou určitě kotníky. Bez chráničů na kotníky bych to nedělal (při kombinacích whipu s točkami doporučuji pevnější ortézy na kotníky).

3. TŘETÍ KROK - POHYB RUKOU

Konečně se dostáváme k samotnému tailwhipu. Jak rychle na tailwhip jet je jen na Vás, ale určitě bych to nehrotil hned přes celý funbox. Dejme tomu, že jedete tak akorát a na odrazu máte rychlost maximálně na dolet do půlky plošiny funboxu. První věc, kterou musíte udělat, je odrazit se spíše na zadní kolo (pokud půjdete moc na přední hrozí zastavení kola o překážku a následuje pád). Po správném odrazu, musíte tailwhip roztočit tak, jak jste to zkoušeli na zemi. Nejdůležitější je pohyb rukou, který musí kolo směřovat pod Vás abyste na něj mohli nastoupit. Pokud se Vám rukama podaří dostat kolo pod sebe, následuje ta nejhorší část na učení tailwhipu - vrátit nohy na pedály.

4. ČTVRTÝ KROK - PŘEDNÍ NOHA NA PEDÁL

Vracení nohou na pedály není lehké, ale určitě se to naučíte - chce to jen čas. První jde na pedál vždycky noha přední, která zastavuje rotaci rámu. V této chvíli se hodí brzda, která Vám umožní se pevně opřít do předního pedálu (zabržděná brzda) a srovnat si kolo pod sebe. Pokud se dostanete takhle daleko, kdy už dokážete chytnout kolo přední nohou stačí zadní přirazit k rámu a jakoby se snažit scvaknout nohy k sobě. A tady musím zmínit jednu záludnost - brzdovou páčku je nejvhodnější pustit ihned ve chvíli, kdy cítíte, že Vaše zadní noha dosedla na zadní pedál. Velkou chybou je držet brzdu stále i na dopadu, což způsobuje často pád na stranu Vaší přední nohy (doleva/doprava). Toto je dobře znatelné například u bunnyhop tailwhipu. Pokud přepadáváte na jednu stranu, chybou bude nejspíše pevné stisknutí brzdy i ve fázi dopadu. Doufám, že jsem Vám aspoň trochu poradil, jak na tailwhip. Pokud ano, podělte se s námi o Vaše začátky. Případně doplňte cokoliv, co nezaznělo.

TAILWHIP TIPY

V How to tailwhip společně řešíme klasické kopnutí tailwhipu. Existuje však řada jezdců, pro které je přirozenější kopnout tailwhip nohou přední (pro Vás tedy na opposite), což je o dost složitější. Mezi takovéto ridery patří například legendární Van Homan nebo Taj Mihelich. V České republice tento styl whipu můžeme vidět například u Kamila Feifera.



Dalším zajímavým tipem kopnutí tailwhipu pro některé z Vás může být  kopnutí přes patku rámu. Přesněji tedy - špička boty dokončuje kopnutí v místě zadní patky rámu - toto může pomoci někomu především při učení se 360° tailwhipu přes funbox (pomalejší a přesnější kopnutí).

Přední CZ rideři milující tailwhip v minulosti dávali rádi přednost klikám Primo Hollowbite z důvodu jejich široké dosedací plochy v místě středové osy. V hodně dávné minulosti si pak někteří jedinci dokonce kliky polepovali Grip Tapem (má souvislost také s invertem). Důležité jsou také piny na pedálech- pokud často grindujete a máte minimum pinů, pak se Vám tailwhip bude učit o něco hůř.



Pozor si dávejte na řetěz. Při učení tailwhipu se dopadá do zabržděného předního pedálu/kliky celou váhou jezdce - řetěz je proto extrémně namáhán. Rozhodně mějte řetěz napnutý, s povoleným řetězem hrozí jeho přetržení.

Pro učení tailwhipu je podstatná pevná pozice klik (kliky se nesmí protáčet). Protáčení lze zamezit hned několika možnými úpravami. Mezi ty základní patří lehce přepnutý řetěz nebo gumová obruba na středové ose.

TAILWHIP HISTORIE

Vůbec první odjetý tailwhip (ve vzduchu/poletu) se přisuzuje jezdci jménem Joe Johnson a to už v roce 1988.

V České republice tailwhip jako první na skoku odjíždí Ondra Luhan. A pak dlouhá časová mezera. Prokletí tailwhipu se podařilo prolomit až  Honzovi "Ječmenn" Janečkovi (odhadem rok 2003). Honza odjíždí zároveň jako první bunnyhop tailwhip, double tailwhip (cca 2004) a dokonce 360° double tailwhip (cca 2005).  

Flipwhip (backflip tailwhip) zkoušel v roce 1992 Mat Hoffman. V roce 2001 jej odjíždí Adam Strieby. A pak už to šlo rychle - Dave Mirra odjíždí flipwhip přes spinu, v roce 2005 pak Scotty Cranmer flip double whip. V České republice náleží prvenství Michaelovi Beranovi - ten jej poprvé odjíždí na jednom ze závodů Author Session v roce 2005 (tento český seznam zmapoval Viktor Plas).

Zajímavou technickou variaci tailwhip to manual to 180° out v rádiusu odjíždí jako první Danny Hickerson.

Tailwhip je univerzální trik a lze jej využít pro park, street, dirt/tailsy i flatland.

PODĚKOVÁNÍ

Děkujeme Tomovi Cardovi za jeho čas strávený nad natáčením a následným střihem tohoto how to.
Děkujeme Juniorovi za zajímavé poznatky týkající se učení tailwhipu (Juniora najdete také na facebooku).