Už dlouho dopředu Martin avizoval, že přijde nová lajna, něco velkýho, něco co tady ještě nebylo. O to víc jsem se těšil a Limestone jam jsem si prostě nemohl nechat ujít. V sestavě Já, Dudo, Mates Sedlák a Adam Halbich vyrážíme už v pátek natěšení na to, co tam Onýz vytvořil. Na Vápno přijíždíme docela pozdě a z rozpaků, jestli to hrotit a jít jezdit nebo otevřít ruma, nás vyvedl Martin hned po příjezdu.
Přijeli jsme akorát, když se Simonem Moratzem a partou lokálů začínali premiérově nalítávat skoky! Hned jdeme projít celou lajnu. Nevím co ostatní, ale já jsem čuměl s otevřenou hubou. To je prostě umělecký dílo. Jen škoda že počasí je v posledních dnech tak ubrečený. Všude okolo podmáčený vápno, ale lajna nažehlená, jak je tady zvykem, do nejmenších detailů. Martin vypadá hodně unaveně, a není se čemu divit. Určitě má za sebou hodně práce, starostí s počasím a Jam je za dveřmi. Jak vidí přípravu lajny Martin?
Celá výstavba lajny byla moc uspěchaná. Hned od začátku jsme řešili rozpory s bagristou, kterému inteligence sahala na bod mrazu (Kudr by mohl vyprávět), pak se sháněli další lidi, co by mohli bagrovat. Jak jsem zjistil tak v Milevsku sehnat dobrého bagristu je nadlidský výkon. To byl jeden z největších problému, proč se lajna najížděla až den před samotným jamem. Absolutně jsme nestíhali, a tak jsme s bandou usoudili, že budeme na lajně makat od rána do večera! Za necelý měsíc jsme zvládli v pár lidech naplácat toto dlouhé monstrum, které dalo opravdu zabrat!
.jpg)
Vše se opravdu stíhá na poslední chvíli. Večer ještě pomůžeme přeházet odraz na posledním o něco blíž k dopadu a jedeme se ubytovat. Dáme jídlo, pivka, kecáme o všem možným. Dušanovi historky jsou nejvíc hehe. Mám rád tady ty chvíle s partou.
Cookies
Česky
English
