Jedeme na Highway To Hill, tradiční BMX festival konající se v berlínském Mellow parku. Rozhodli jsme se vlastně až na poslední chvíli a jsme tři - Jirka, Pejda a já... všichni píšeme na všechny strany a zkoušíme, kdo by ještě jel. Zbývá jen pár dní do odjezdu a tomu se to nehodí, ten neví a ten toto. Pejda domlouvá Dana Mlejnka a den před odjezdem se přidává ještě Martin Habada. To už vstávám ve 3 ráno a mířím na vlak z Brna do Prahy, kde je místo srazu A...
V Praze se potkávám s Martinem a snad dvě hodiny čekáme na Juraje, kterýmu se asi nechtělo vstávat. :-D Ve skutečnosti ale stojí v koloně a chytá nervy. K tomu ho Pejda po messengeru hecuje a přihazuje do kotle. Jirka nakonec přijíždí na místo srazu A a je až překvapivě v klidu. Nasedáme a jedeme na místo srazu B, kde už čeká Pejda s Danem. Už naladění na vlně roadtripu se zabydlujeme v Jirkově vanu a vyrážíme směr Berlín.
Za volant usedá vyjímečně Pejda a Juraj, který vidí svou budoucnost za volantem kamionu se vyvaluje na místě spolujezdce. Na zadních sedačkách dospáváme ranní vstávání, šetříme síly a po pár hodinách se probouzíme v Berlíně. Pejda zařídil ubytko, asi první co mu vyběhlo, říkal, že na to ani nekoukal... Ubytovna v odlehlý části, chvíli si říkám proč? kola si budem brát na pokoj... Nakonec se tenhle O-Otel, jak se hotel jmenoval, ukázal být přesně tím, co jsme potřebovali. Postel tu je, platíme čtyři místa, spíme pohodlně v pěti a studená voda teče, hehe.
Juraj klasicky přetýká energií, hecuje zbytek a to rovnou směr Mellow Park. Dorážíme kolem třetí do parku a máme tak dost času si zajezdit všude od mini, přes plazu až po rudis park, jak tady říkají parku obsahujícímu funboxy a radiusy poctivé velikosti. Je čtvrtek večer, park se plní a přijíždí dost lidí, kteří se stejně jako my rozhodli tu být už den předem. Hlavní program přitom vlastně začíná až v sobotu... Jsem v Mellow Parku poprvé a je to vážně super místo, kde si svoje k zaježdění najde snad každý. Je tu dokonce i moc pěkný dirtoviště, který místní zrovna připravujou na víkend.
V pátek se probouzíme, snídaně v trávě a pak Mellow Park. Všichni sotva chodí, energie asi tak 2% a Pejda hlásí "tyvole mě přijde, že už tu jsme tejden". Když se kouknu na zbytek posádky, nevim jak to tady zvládnem až do neděle, ale nakonec jsme ztracenou energii někde našli. I přes únavu se pátek nese ve znamení ježdění, dáváme shred, jídlo, šlofíka a na večer druhou fázi tréninku, hehe. Na místě už jsou všichni a jezdí se až do tmy.
Probouzíme se v sobotu a konečně se objevuje harmonogram víkendu. V sobotu pouze kvalifikace parku a večer contest ve streetu. V parku se daří jen Pejdovi, který čistou jízdou dává postup do nedělního finále. Martin je na sebe přísnej a není spoko, stejně jako Danovi se mu nepovedlo zajet čistou jízdu... Startovný 20e, jedna jízda a jdeš ven, tvrdý, hehe.
V parku to Martinovi na finále nestačilo // 180 whip
Z večera nemám fotky, protože tma a protože street jsem jezdil taky. Jirka jede naprosto nudnou a naprosto čistou jízdu plnou barspinů, switch whipů a dalšího, čímž postupuje z prvního místa. Finále streetu se jede už za tmy kolem 10 večer, park je nasvícený hodně skromně a není moc vidět. Jirka v brejlích trochu přitvrzuje v jízdě a na první pokus odjíždí jako last trick smith nose 2bar. Zasloužený vítězství, tři basy plzně a 24" cruiser pro Jirku. Pivka se z větší části ztrácí v davu, ale kolo dělá Jirkovi velkou radost. Tohle přerostlý MBXo by si nikdo z nás nekoupil jentak, ale zajezdit na něm je super. Jirka si ho dle jeho slov nechá, nebo ho dá trenérovi.
Celou dobu tady obdivujeme velký množství ošklivých holek a afterparty tak radši vynecháváme. Probouzíme se v neděli a s Jirkou už máme chill, takže si bere do parku svůj nový 24" cruiser a já do ruky foťák. Na neděli totiž čeká contest dvojic na dirtech, kvalda a finále mini, a finále rudis parku - hodně náročný program pro Dana, Pejdu i Martina.
.jpg)
"To je moc mrda to kolo! To si necham."
Kvaldu minirampy zabíjí všichni a Martin neskrývá svoje ambice, chce do finále a vypadává z něj něco jako "hej tak ten jel dobře jak svině". Následuje závod na dirtech, kde Pejda a Martin jedou jako team bikebros. Jezdí se vlaky a v první jede Pejda za Martinem, který jede pěknou 36 na prvním a dohromady čistou první jízdu. V druhé jízdě chce Martin přitvrdit, Pejda jede první na jistotu a Martin přidává 36 bar bar na čtvrtým skoku. Bohužel nedopadá úplně čistě a jízdu nedojíždí. Jízdy dvojic jsou celkem zajímavý zpestření systému závodu, který taky dokáže výrazně zamíchat s pořadím.
.jpg)
Martin s Pejdou nakonec brali třetí místo.
Finále minirampy je tu, všichni tři postupují a to z předních míst. Finálová osmička je rozdělená na dva heaty a kluci jsou v tom druhým. Jak Martin slyší svoje jméno vyskakuje z lavičky a hrne se do rampy. Toho si všímá i místní speaker, očividně poznamenaný výlety do ČR a se smíchem hlásí "heeeej po-oda Habada! Po-oda jazz!". Pokračuje dalšími vtípky jak komunikuje skrz mikrofon s Pejdou. "Pica, pica, nobody understand us hahaha." Martin jede skvělou jízdu, zaručeně nejvyšší 36 přes spinu, ale bohužel ke konci jízdy padá u flairu. Dan Mlejnek totálně zabíjí jízdami, do kterých zapojuje technické liptricky, které může jezdit takhle na litry asi vážně jen on. Pejda potvrzuje formu, dává čistou našláplou jízdu a last trick na první pokus - doublewhip fakie. Výsledky až na konci dne...
Z posledních sil se Pejda přesouvá do Parku, kde se schyluje k finále. Finálová dvanáctka je na místě a jede se. Pejda přitvrzuje oproti kvalifikaci a opět zabíjí čistou jízdu, kde dává vysoký barrel-invert, frontflip nohand a spoustu dalšího. Jako lasttrick zkouší 180 2whip na step-up, ale zouvá plášť a proráží kolo. Běží kolo spravit, ale pozdě.
Konečně je po všem, následuje vyhlášení a že se dařilo, je vidět i tady. Na dirtu bere Pejda s Martinem krásný třetí místo a jako první oblíkají boxerský župany, nebo saka, nebo co to bylo, s potiskem HighwayToHill v bronzové barvě na zádech. Minirampa v českých barvách, rovnou dva župany a to bronz pro Dana a zlatý pro Pejdu. Nakonec bere Pejda i vítězství v Rudis parku a další zlatý župan. Kluci vyzvedávají prize money a smradlavý, vysmátý naskakujeme do vanu. Po cestě ještě zastávka číslo 23 v McDonaldu, kdy se už směju a ptám se, jestli tady dobře vaří. Tolik McDonaldu co jsem snědl za tenhle víkend, jsem neměl za poslední rok. :-D
Množství fotek i videí proběhlo Instagramem a něco se ještě objeví především od německého média FreedomBMX. Snad nikoho neuráží, že jsem se věnoval jen české partičce a našemu výletu. Bylo by to nadlouho... Z víkendu mi utkvělo v hlavě několik jmen a svým ježděním mě bavil Markus Reuss, Daniel Portorreal, Jan Mihalyi, nebo mladý Sikharin Supanmat.
Díky kluci za super víkend!! Bylo to v pohodě, jen bych příště jel někam jinam a s někym jinym. :-D
Vypadá to ale, že brzy naskakujem zase na palubu a míříme do... na...
Díky, čau
Šimon
Cookies
Česky
English
