O hlad rozhodně nouze nebyla. Zdendova máma nám servírovala kvalitní svačinky jak dopoledne tak i odpolko. Kolikrát jsem měl pocit, že nám ty děti vozí jen kvůli jídlu :) Děkujeme Leni! A když jsme u toho jídla, oběd nám zajistila od parku kousek dostupná restaurace ParkPoho, kde jsme měli k dispozici vlastní salónek a dětem moc chutnalo. Na oběd a další aktivity mimo park se chodilo ve skupinách, aby se nám ta drobotina neztratila. Hned druhý den nám místní hasiči ukázali své pracoviště a nechali nahlédnout pod pokličku jejich řemesla.
Každodenní rutina, protažení, trénink s lopatou, kontrola výbavy a kol a hurá na jezdit! Třetí den po sobě už to dětem jde celkem automaticky a z toho má člověk hnedka radost :) Zdenda si dal letos s přípravou areálu hodně záležet takže už nebylo prakticky do čeho, respekt Zdeny!, ale to nic nemění na principu "bez diggování není ježdění" ...
POKRAČOVAT NA STRANU 3