Fotky: Milan Tykal // EMET
Všechno začalo víceméně klasicky. Z Brna jsme vyráželi s hodinovým zpožděním oproti plánu, ale nejdelší schodiště ve střední Evropě (čti dálnice D1) jsme prosvištěli díky Bohu hladce a v jedenáct už jsme byli na checkpointu. Stanice metra Stodůlky - tady začal festival streetové vyndanosti. Z podzemí pražského metra se chrlily partičky z různých koutů Čech a Slovenska a ty postupně daly dokupy nepřehlédnutelnou BMXovou armádu, která byla víc než ready na shredy.
Takováhle sebranka rozhodně vzbudí respekt, což se projevilo zanedlouho při prvním pokecu s místním četnictvem. Rozkaz zněl jasně: „Za půl hodiny ať jste pryč!“ Během půl hoďky se toho ale dá stihnout dost a nádherný spot ve vnitrobloku office parku s dvěmi dlouhými raily v řadě a „bedýnkovými schody“ hoši absolutně rozsekali. Padla hromada plnotučných zálěžitostí, ale kasu nakonec rozezvonil Márty Svoboda s dlouhatánským crookem a Víťa Kácha s dubsem a hnedka dalším dubsem do hardu. Při jednom z prvních pokusů sice Víťa málem proletěl sklem rovnou do kanceláří, ale jak sám říkává: „Keepin it real is a full time job,“ takže se hnedka vydal zpátky nahoru a po chvíli to tam královsky zandal.
Následoval přesun na stupňovitou bílou trojbednu. Hoblovalo se křížem krážem na všech úrovních a Streetlife killa Tristanko to dokonce posílal svým antigravitačním banánem rovnou na vrch do manuálu do jedničky. Young Crew repre to tam taky solila řádně a Pája Tenčík nakonec utnul session feebs manuálem do whipáka a bylo vymalováno.
Cookies
Česky
English
