NA CESTÁCH S VÍŤOU KÁCHOU - UKNapsal Jakub Skupin | 28.02.2013

Vím, že si v Anglii byl dokonce dvakrát, jak dlouho si se tam poprvé zdržel, jel si na vlastní pěst? Nebo si vzal někoho sebou?

Jasně, nejdřív jsme tam jeli úplně na pankáče s kámošem Jendou Rejskem, měl zrovna nějaký trable doma (já ostatně taky, protože se mi akorát rozváděli rodiče) a lehce se nechal nahecovat do toho odjet na neurčito někam pryč, hehe.  Asi za týden jsme všechno vyřešili a už jsme seděli v busu do Londýna, tam jsme přestoupili a pokračovali na sever do Manchestru. 26 hodin cesty nás fakt totálně zabilo, zažil jsem to ještě jednou, když jsme se po měsíci a něco vraceli zpátky a už nechci nikdy víc. Od té doby už jedině letadlo. Vraceli jsme se, protože nám došly prachy. Jenda moc neuměl anglicky, takže se mu nepovedlo najít žádnou stálou práci a já makal v internetové kavárně kde jsem si nevydělal ani na chleba. Takže jsme si za to málo, co jsme vydělali užili poslední tejden ježdění po streetu a pak jsme se s Manchestrem museli rozloučit.

Takže kvalita bydlení byla dost nízká, krysy v kuchyni na prvním baráku mě docela sr*li!

Máš nějakou zajímavou historku? Popřípadě radu na co si dát pozor, já vím, že máš.

Haha mám pocit, že narážíš na náš první den v Manchestru a všechno co se za ten den odehrálo. Když jsme se ubytovali v řadovce asi 10min od centra, hned jsme poskládali kola a první co nás napadlo, bylo najít okolní spoty nebo skateparky, protože jsme si dopředu nezjistili vůbec nic. Takže jsme jeli někam dál od centra a ptali se různých niggaz kde jsou nějaký skateparky až jsme našli takový malý plecháč, někde v obydlené části. Nikdo tam nebyl, jen pár malejch dětí tak jsme hned šli jezdit. Asi po hodině si dáváme pauzu, sedneme si a říkáme si, že by to chtělo cígo (ty jsme zapomněli na bytě). Na lavičce u parku sedí dva malí kluci tak 15 a kouřej, tak se jich jdu zeptat, jestli mají cígo a oni, že se jim hrozně líbí, jak jezdíme a jestli by si mohli na chvilku pučit kola, že nám za to dají cígo:). Říkám ok, ale jezděte jenom tady v parku! Zapálíme si, sedneme, kluci si sednou na kola, chvilku jezdí v parku a pak z ničeho nic začnou prášit pryč po chodníku a dupou do toho, co můžou! Strašná panika, běžíme do všech stran a řveme na lidi kolem ať nám pučí kola, já beru do ruky první kolo co vidím, ale když se rozjedu, uvědomím si, že to fakt nemá cenu když jedu na dětský 15tce. Běžíme za nimi, ale oni prostě zmizí v ulicích a jsou pryč i s kolama. Pořád jdeme dal a ptáme se lidí kolem co potkáme jestli neviděli nějaký malý kluky na kolech atd. Někdo nám řekne že neví, někdo řekne, že jo a to nás pořád vede dál a dál, až přicházíme do slepé ulice, na konci vidíme partu tak 15ti černých týpků jak tam něco dělají kolem auta a říkáme si hm tak tohle je konec, tam ani nejdeme“ absolutní nasranost, zklamání a bezmoc. Říkáme si „tak tohle je v p**i kámo, co teď? Přijeli jsme jezdit a první den se nám stane tohle? Touláme se pomalu zpátky a já vidím u baráku sedět nějakýho malýho niggu a ptám se už po stopadesátý jestli neviděl někoho na bmxách, zeptal se, jestli nám je někdo ukradl a tak, říkám že jo, nějaký dva malý kluci a on odpoví, že asi ví, kdo nám je vzal. Boom! A byli jsme zpátky ve hře! Říkám teda, ať nám poví kdo to byl a jestli ví kde bydli. On na to, že chce 50 liber za jedno kolo!! Tak 13ti letej týpek tam na nás zkouší největší hasl, to je prostě Anglie. Jenže o 100 librách se nám ani nezdálo když už po příjezdu jsme měli každý asi 30:D. Naštěstí vylezl jeho tatík který byl shodou okolnosti Polák a mluvil i trochu česky, řekl malýmu, ať se uklidní a řekne nám kdo to byl. Vzali nás do auta, odjeli jsme někam do ulic, týpek chvílema pořvával na nějaké kámoše z auta a ty zas na něj. Asi po 15 minutách přijíždíme k baráku, kola vidíme opřený za plotem oujeee největší radost, řekli nám, ať si je vezmeme a že oni hned ujížděj. To taky děláme, přeskakujeme plot a berem kola. Když chceme jit zpátky otevřou se dveře a v nich ten malej hajzl co na jednom ujel, dávám mu hroznou kopačku že zalezl zpátky domů, zavřu dveře a zdrháme pryč. Ujíždíme!!!

Přesně to jsem měl na mysli, pokračuj. 

Cestou zpátky na náhoďáka, potkáváme ten park, kde jsme jezdili a říkáme si, že se ještě projedeme, až potom mi došlo, jak jsme byli debilní a šli tam po tomhle incidentu zas jezdit. Oba stojíme na plošině rádiusu a kecáme. Najednou vidíme, jak se po trávě blíží 3 velký negři a jdou k nám, když už jsou asi 5m od nás tak se začnou rozbíhat a hrozně hulákat. Opět strašná panika, skáčeme na kola, do radiusu a pryč! Já ujíždím po chodníku, takže docela lehce mizím v dáli, ale Jenda to posral a zajel do trávy, takže se hrozně zpomalil a týpci ho málem chytli! Zastavil jsem a koukám, jak nejvíc šlape po té louce a snaží se ujet, za ním asi tak 2 metry, běží ty tři nasraný vopice, jakoby ho chtěli zabít. Řvu na něj jeeeeeeď magore, jsou za tebou!! Pak zmizí v takovém lesíku a týpci s ním. Jedu ulicemi, někam pryč a asi za 20 minut bloudění se náhodně potkáváme na křižovatce, oba máme obrovskou radost a strašně se smějeme, co se to stalo. Vrátíme se na byt a u brka a piva vyprávíme sousedovi, co se stalo. Ten nechápal a taky se hrozně smál tomu, jakou haluz jsme zažili. Ještě víc se nám smál ráno, když viděl, že spíme s otevřenými dveřmi na balkon, když se tam prej nejvíc krade. Takže na to už jsme si pak taky dávali pozor.

Myslím, že jsem od tebe slyšel i něco, že si tam jezdil i s Alexem Kennedym a to v době kdy ho spousta lidí ještě neznala. Viděl si v něm už v té době nějaký talent?

Jo potkával jsem ho každý úterý v té bay66. Myslím, že tam už byl známý dost, ale já jsem o něm třeba nikdy předtím neslyšel a myslím, že ve světě tou dobou ještě tolik známý taky nebyl. Každopádně se mi hrozně líbilo, jak jezdil. Chodil tam taky James Ivett, vůbec jsem nechápal jak lítá. Vidím ho, jak vaří na takový velký rádius a říkám to snad nemyslí vážně ne? Myslel, 3m nad koping v invertu jak nic!