Kolik prací si tam za tu dobu vystřídal? Uplatnil ses tam jako cizinec?
Za tu dobu jsem vystřídal 4 pozice. Jak asi víte, k práci v UK není potřeba moc zařizování. Stačí se odhlásit z pracáku a pojišťovny, předtím než odjedete z ČR/SK, a po příjezdu se nahlásit na tamní úřad, kde Vám potom přidělí tzv. Nino (National insurance number), každý kdo tam chce pracovat legálně a odvádět daně musí mít tohle číslo. Potom když najdete práci, do 3 měsíců musíte vyřídit ještě jednu věcičku, ale o tom už vás bude informovat zaměstnavatel. Jedna se o odeslání občanky a dalších dokumentů na příslušný office + poplatek 100 liber (většinou se to řeší tak, že vám to zaměstnavatel postupně strhne z platu). Nejdřív jsem zkoušel různé pracovní agentury, na doporučeni od lidi, co tam už byli, ale to mi přišlo jako ztráta času, neměli moc co nabídnout a když už, tak to bylo většinou jenom temporarry (dočasně). Určitě to chce chytře sestavit životopis a nebát se v něm sem tam i zalhat abyste měli větší šance na úspěch. Já sem si ho sice sestavil, sem tam i zalhal, ale stejně jsem první práci nenašel díky němu. Byla to velká náhoda, když jsme si kupovali od jednoho blackmana z hoodu "svačinu", zeptal jsem se, jestli neví o nějaké práci a on že zná někoho, kdo shání člověka do internetové kavárny. Tak jsem to vzal, internetové kavárny jsou v Anglii rozesetý úplně všude a lidi je pořád dost využívají (50p-1libra/hod). Jenže to jsem ještě neměl zařízené nic, takže to byla práce na černo a ten pakošskej hajzl mi dával úplnou almužnu, tak jsem toho asi po 3 týdnech nechal. Další práce byla dost obdobná, vzali mě do pakošskýho autobazaru jako poskoka. Kdybych nebyl úplně na nule tak se na ně rovnou vykašlu, ale vzhledem k situaci jsem musel. Připrav na prodej, dojdi tam, umyj, vylešti atd. Stejná votročina za nic, jako v Cyber cafe, takže 14 dní a nazdar. Pak mi kámoš z baráku dohodil kontakt, na manažera známé sítě restaurací PIZZA EXPRESS. Po telefonu sem si dohodnul pohovor, šel tam, další den jsem měl trial shift (zkušební směnu) a pár dní na to už jsem v zadu umejval nádobí. Pffff kdo nezažil, tak nepochopí co to znamená umejvat nábobí v oblíbený restauraci s kapacitou pro cca 200 lidí. Bylo to dost těžký období, protože jsem dojížděl přes celý Londýn a pracoval 15 hodin denně s 3 hodinovou přestávkou. Ale aspoň to bylo na smlouvu a za minimální mzdu asi 5,50 liber na hodinu. Po cca 2 měsících jsem se posunul do kuchyně, kde jsem připravoval těsto na pizzu, krájel zeleninu atd. I to bylo lepší, než stát u té po***** myčky. Chvilku na to, jsem sehnal přes kámoše z dalšího baráku pozici v obrovské firmě, která připravovala konference, firemní večírky, přednášky, svatby, meetingy a různý další akce. Já měl za úkol podle plánu místností postupně projít celé patro (asi 5 větších sálů a 10 menších místností) a připravit vše na další den. Oproti těm předešlým tohle byla fakt skvělá práce a navíc za lepší peníze takže jsem u ní zůstal až do konce pobytu.
Když si byl po druhé v Anglii tak si měl, jako jeden z mála Čechů společně s Ráčkem a Jardou Jirutkou možnost zúčastnit se DUB jamu, byla to velká zkušenost? Jezdit vedle jmen jako Lacey nebo Lewis?
Po pravdě jsem od dub jamu čekal mnohem více. Těšil jsem se, že se pojede po streetu a na každém spotu se bude hecovat. Bohužel to zabilo anglický počasí a za hrozného deště se jezdilo jenom v South banks na známém spotu pod mostem. I tak to pro mě byl velký zážitek, prohodit par slov a hlavně pojezdit s Benem Lewisem, s Kenedym, Churchillem a ostatníma pro‘s co tam byli. Užíval jsem si to od začátku až do konce. Určitě mi to zase otevřelo oči, když jsem viděl, jak to všichni zabíjej velkejma trikama a hecujou se na maximum. V budoucnu bych chtěl určitě zažít víc takovýhle jamů, byl to skvělý zážitek! Co kdo zabíjel ani nebudu rozepisovat, věřím, že jste všichni viděli video (viz výše). Zmíním jenom vyndanýho týpka, jehož jméno si nepamatuju, ale utkvěl mi v hlavě tím, že vyndal whiplash z těch 8 schodů vedle zídky, RAD!! Po streetu se teda bohužel nejelo, což bylo zklamání. Spotů jsme ale za ten týden stihli projet strašně moc. Už jenom proto, že jsme téměř všude jezdili jen a jen na kole. Večer jsem ani nechápal, kolik jsme toho za ten jeden den stihli projet. Mezi spoty jsme vždycky přejížděli maximálně 10 minut, teda pokud jsme nehledali něco konkrétního, to někdy zabralo i déle. Myslím si, že jet do Londýna na street stojí stejně tak za to, jako jet na street do Barcelony (projeďte si všechny možné tamní edity a přesvědčte se sami). Jen je třeba mít trošku štěstí na počasí, což zrovna v den dub jamu nebylo. Naštěstí pro nás to byl ale jediný den z celého tripu kdy takhle lilo.
Tak jo Víťane, řekni nám ještě něco na závěr a moc ti děkuju z rozhovor!
Tak za prvé, velkej respekt za tvoje vyhecovaný edity z minulého roku, you're the man! A potom taky velký díky za tenhle rozhovor a všem co si ho přečetli. Peace
Cookies
Česky
English
