Jak vybrat přední - zadní plášť pro freestyle BMX

 

Pro výběr BMX pláště musíme nejdříve znát průměr kola, na které plášť vybíráme. V BMX se dnes používá několik rozměrů s ohledem na velikost kola.  Běžné BMX používají 20”, dětské kola pak (12”,16” nebo 18”). Dalším důležitým rozměrem je šířka pláště (uváděna také v palcích) např. (1.75” - 2.5”). Tyto údaje najdete na boku každého pláště nejčastěji v tomto formátu (20 x 2.35”). 

Jestliže znáte průměr pláště, je třeba se dále zamyslet a udělat si vlastní úsudek. Kde jezdím nejčastěji? V místním plecháči nebo dřevěném parku, po ulici nebo výhradně na hlíně? To jsou hlavní faktory výběru a jelikož jsme každý originál, nikdo to za Vás neudělá. 

Pokud hledáte jednoduchou odpověď na tyto otázky, nabízí se Vaše vlastní zkušenosti, půjčení si cizích kol při ježdění, nebo bike checky Vašich oblíbených jezdců. 

ŠÍŘKA PLÁŠTĚ

V minulosti se vzhledem k častějšímu používání brzd a větší univerzálnosti jezdců, vozila obvykle kombinace širší - hrubší plášť vpředu a hladší - užší na kole zadním. Tuto kombinaci v současnosti využívají především parkový a trails/dirt jezdci. Stále častěji se však setkáme s koly, nesoucími stejné pláště na obou kolech. Důvodem může být časté odjíždění triků do fakie, nebo samotné ježdění a využívání freecoasterů. 

Širší plášť lépe tlumí dopady a poskytuje větší oporu na nerovném povrchu. Navíc poskytuje větší styčnou plochu a tak zlepšuje Vaši rovnováhu na kole. Užší plášť dělá kolo manévrovatelnějším - obratnějším, a na tvrdém povrchu ve vyšších rychlostech i svižnějším. Širší pláště jedou na tvrdém povrchu pomaleji. V otázce rychlosti vystupují dvě základní veličiny. Odpor vzduchu a valivý odpor. Jelikož je odpor vzduchu při rychlosti do 20km/h zanedbatelný hraje hlavní roli odpor valivý a s tím úzce souvisí míra huštění a provedení desénu pláště. 

JAK ZJISTIT JESTLI SE PLÁŠŤ VEJDE DO ZADNÍ STAVBY MÉHO RÁMU?

Při výběru nového pláště důkladně prostudujte popis produktu, kde u většiny plášťů v naší nabídce naleznete uvedený rozměr - šířka pláště po nafouknutí. Jakmile tuto hodnotu znáte, zbývá už jen sehnat posuvné měřítko (šupléru), pravítko nebo skládací metr, prostě cokoliv čím se dá měřit a během pár minut máte zjištěno jestli se daný plášť do zadní stavby vejde nebo ne. 

POSTUP:

1. Nejprve nandáme zadní kolo s nafouknutým pláštěm a zarazíme ho na doraz do patek zadní stavby. Poté změříme šířku nafouknutého pláště a vzdálenost od pláště k vnitřnímu okraji zadní stavby v nejužším místě, což je zpravidla vrchní část zadní stavby neboli “seatstay”. Vzdálenost mezi zadní stavbou a pláštěm “rezerva” by měla činit nejméně 0.5 cm na každé straně.

2. Jakmile znáte naměřené hodnoty, stačí je porovnat s těmi co jste našli na našem e-shopu a hned budete vědět na čem jste. Ještě jednou připomínáme, že minimální velikost rezervy (mezera mezi pláštěm a zadní stavbou rámu) by měla být nejméně 0.5 cm na každé straně.

Poznámka: Jestltiže už nemáte na kole zadní plášť a nemůžete tak změřit jeho šířku po nafouknutí, nasaďte do patek zadní kolo a změřte vnitřní rozteč zadní stavby v místě, kde se bude plášť přibližně nacházet. Od této hodnoty pak odečtěte zjištěnou “šířku po nafouknutí” vybraného pláště. Pokud vám vyšla rezerva vyšší nebo rovná 0.5 cm máte vyhráno a můžete objednávat.

KOLO S BRZDOU

Pro ty kdo vozí brzdu, je to s měřením trošku jinak, protože to jak velký plášť bude vaše kolo schopné pojmout neurčuje ani tak rozteč zadní stavby, jako spíš rozteč brzdových ramen. U některých brzd je přímo uvedená hodnota maximální šířky pláště, kterou je brzda schopna pojmout a tak víte rovnou z čeho vybírat, nicméně není to tak vždycky a pro ty co mají na kole starší brzdu, nebo brzdu, u které tato hodnota není uvedena, je nutné zapojit intuici.
Při pohledu na zadní stavbu shora jasně vidíte, že jsou ramena brzdy užší než je rozteč zadní stavby. Je potřeba mít nasazené kolo s nafouknutým pláštěm, znát hodnoty šířky pláště a jeho celkového průměru po nafouknutí. Po nasazení kola s nafouknutým pláštěm si snadno změříte, kolik místa zbývá mezi pláštěm a brzdovými rameny. Jakmile máte změřeno, najdete si hodnotu “šířky po nafouknutí” požadovaného pláště a porovnáte s tím co máte na kole.
Ve většině případů naleznete v popisu produktu jak šířku po nafouknutí, tak celkový průměr pláště, avšak není tomu tak vždycky a pokud hodnota uvedena není, musíme si poradit jinak. Z pravidla je to tak, že cokoliv přibude na šířce pláště, přibude i na jeho celkovém průměru. 

DESÉN

Vzorek je individuální záležitostí. Záleží na prostředí, v jakém nejčastěji jezdíte. Na hladkém povrchu poskytuje lepší přilnavost plášť hladší, poskytující větší styčnou plochu mezi pláštěm a podložkou. Tenhle fakt funguje jinak za mokra, ovšem kdo jezdí v loužích, že? S hrubším povrchem je vhodnější použití pláště s výraznějším profilem, který si lépe najde cestu k pevné podložce. Kolo si tak můžete obout do naprosto hladkých plášťů, stejně jako do plášťů s “traktor” desénem. Samotný vzorek pláště už je pak na osobních preferencích a sympatiích.

KONSTRUKCE A MATERIÁL

Plášť nese vcelku jednoduchou konstrukci, která se skládá z textilní kostry, patky, držící plášť v ráfku a pryžové směsi, tvořící vlastní plášť.  Textilní kostra nese jeden podstatný údaj a to je TPI. TPI znamená doslova “threads per inch”, neboli počet vláken na čtvereční palec. Se vzrůstajícím TPI, se tak zvyšuje tuhost pláště a tím se snižuje jeho váha, valivý odpor a plášť také umožňuje vyšší tlak, tedy huštění.

Patka může obsahovat drát, nebo kevlar. Výhodou plášťů s kevlarovou patkou je výrazně nižší hmotnost, snazší manipulace a možnost plášť složit do malého balíčku. Právě pláště výrazně ovlivňují hmotnost celého kola. Hmotnost rotující na kolech totiž znamená ve výsledku těžší kolo ve vzduchu. Rozdíly ve váze plášťů můžou být navíc vcelku výrazné, ve stovkách gramů. V dnešní době se v BMX pláště s kevlarovou patkou až tak rozšířeně nepoužívají, nicméně své místo na trhu stále mají. Samotná pryž je pak obvykle několika směsí, rozmístěných po plášti podle požadovaných vlastností.

Jak se BMX ježdění vyvíjí směrem k techničtějším trikům, vznikají i nové potřeby od jednotlivých komponentů. S ježděním kluzkých městských dlažeb, bazénům z hladkého betonu a třeba i railridů nebo wallridů, přešly v oblibu pláště z gumy měkké směsi. Pláště těchto směsí mají kratší výdrž, za to se ale vyznačují lepšími vlastnostmi v oblasti přilnavosti. Prozatím není v BMX zavedené žádné značení těchto směsí gum. 

HUŠTĚNÍ

Každý prodávaný plášť má na sobě natištěné či jinak zvýrazněné doporučené huštění. Toto doporučení se vyplatí dodržovat, ačkoliv jak se svými plášti naložíte, je na Vás. Nicméně dodržování instrukcí je neopominutelnou složkou nároku na reklamaci. Při nedostatečném huštění dochází k namáhání boční stěny a celkové konstrukce pláště, navíc riziko proražení duše o ráfek se zvyšuje i při menším nárazu. Při přehuštění pláště zase hrozí riziko, že plášť neudrží tlak a vybouchne/roztrhne se. 

RÁFEK vs. PLÁŠŤ

Pro naprostou většinu prodávaných plášťů a ráfků nevzniká problém. Spolu s neustále vzrůstající šířkou plášťů, přichází nyní trend širších ráfků. I vlastnosti ráfků mají  vliv na výsledné obutí. Při obutí širokého pláště na široký ráfek, vzniká na vrchu pláště větší “plocha”, která pak tvoří styk s podložkou. Plášť dostává víc tvar “čtverce”. S obutím širokého pláště na běžný BMX ráfek nevzniká problém. Při opačné kombinaci úzkého pláště a širokého ráfku vzniká problém s nedostatečným překrytím pláště nad ráfkem, což se nehodí pro potřeby freestylu z hlediska náchylnosti k poškození.

ZÁVĚREM

Jelikož je každý člověk individuum, a každý má jiné nároky a očekávání, nelze říci, že tyto pláště jsou skvělé a ty druhé ne. Každý plášť nese několik vlastností, které se vzájemně ovlivňují a vycházejí tak nárokům jezdců vstříc. Cena, váha a výdrž jsou z mého pohledu těmi nejprimárnějšími. Ačkoliv dnešní doba je zkažená, v BMX lze pořád říci, že se vzrůstající cenou vzrůstá i kvalita zpracování. Se vzrůstající váhou logicky přibývá množství použitého materiálu. Tím je tak často ovlivněna jak výdrž přirozená, tím mluvím o opotřebení vzorku - tak výdrž ve smyslu náporu který plášť snese. Tímto náporem může být množství požraných kopingů, ohraněných dvojáků, nebo hrubost grindůvaných zídek. Především při grindování zídek, vzniká nápor na opotřebení boční stěny plášťů. Právě streetaři tak nepodceňují tloušťku boční stěny a raději sáhnou po pláštích těžších. S tím souvisí i vlastnost, že na ulici je mnohem větší šance najetí na střep, než ve skateparku. Pokud jezdíte s oblibou na hodně měkkých kolech, stejně tak doporučuji sáhnout po pláštích poctivé - těžší konstrukce.

Jak se BMX ježdění vyvíjí směrem k techničtějším trikům, vznikají i nové potřeby od jednotlivých komponentů. S ježděním kluzkých městských dlažeb, bazénům z hladkého betonu a třeba i railridů nebo wallridů, přešly v oblibu pláště z gumy měkké směsi. Pláště těchto směsí mají kratší výdrž, za to se ale vyznačují lepšími vlastnostmi v oblasti přilnavosti. Prozatím není v BMX zavedené žádné značení těchto směsí gum. 

Čerpáno ze článku Šimona Čechury TECHNIKA - PLÁŠTĚ

ŘEŠÍME S VÁMI

Jaký je správný tlak pro foldingové pláště?

Hlavním důvodem poškození folding plášťů je nízký tlak vzduchu. Vždy se ujistěte, že je minimální tlak ve folding plášti min. 6 bar / 90 psi a max. 8 bar / 120 psi. Foldingové pláště je potřeba ubránit před silným slunečním zářením.

Pláště někdy zlobí, zejména tehdy, když jsou větších rozměrů. Společně jsme hledali řešení, když - Plášt se už nevejde do zadní stavby rámu.

Správný tlak v plášti ovlivňuje jízdní vlastnosti kola a předchází častým defektům - Na kolik nafouknout BMX plášť?

Stalo se Vám už někdy, že jste měli bouli na plášti? 

Využijte naše diskuzní fórum, kde Vám ochotně poradíme nejen my, ale především ostatní rideři - TBB-BIKE Diskuzní Fórum.

 



Zpět
 
 
Provozováno naProvozováno na systému NetShops
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace X