TOKYO 2020 – BMX PARKNapsal Hout | 25.08.2021

Olympiáda v Tokyu, byť o rok odložená, znamenala další historický milník pro sport bmx jako takový. Vedle racingu, tedy bikrosu, který si odbyl svou premiéru v Pekingu 2008, se představila jeho mladší volnostylová odnož freestyle bmx se svou disciplínou park. Již samotné oznámení zařazení freestyle bmx do olympijského programu byla velká věc, která vzbudila mnoho emocí napříč světovou scénou. Většina publikovaných komentářů byla veskrze pozitivních, jak to sportu pomůže a blablabla. Samotnou realizaci olympijského contestu od A do Z dostal na starosti Van Homan, americká legenda streetového ježdění, ale také výborný všestranný jezdec a podle všeho také týpek, který to má v hlavě dobře srovnané. Van Homan se přestěhoval do Tokya už někdy v roce 2018, aby začal koordinovat veškeré přípravy a dohlédnul na všechny podstatné věci, které dělají dobrý závod, od designu parku, přes systém závodu až po porotu. Myslím, že tohle byl velmi dobrý krok od pořadatelů olympijských her.

Samotný závod byl rozdělen do jakési kvalifikace a finále, kde ale opět jeli všichni a šlo jen o nasazení do finále. Park byl myslím celkem standardní, to co se jelo na FISE contestech poslední roky, možná navazoval trochu lépe a nebyl tak fyzický, než tomu bylo třeba na mistrovství světa, o kterém jsme vám tady psali.Finále Elite men, jak se tato kategorie dle UCI vzoru nazývá, suverénně ovládnul Australan Logan Martin, který po mistrovství světa opět nenašel přemožitele a nutno podotknout, že o parník. Logan jede ten největší trikovací hell, jaký vůbec snad je možný a zároveň naprosto precizně, trefuje dopady, neztrácí rychlost, až si člověk říká, to přeci není možný. Nikdo nikdy na takové úrovni gymnastického ježdění nebyl. Druhý místo bral senzačně Daniel Dhers, venezuelský dnes již veterán parkového klání s pořádnou sbírkou všech možných medailí doma ve vitríně. V 36 letech bych to tomuto opičákovi bez stylu zato s obrovskou konzistencí nikdy nevěřil, ale jeho klasická jízda plná toček a tailwhipů mu sedla a porota to takto ohodnotila, což je v jeho věku při premiéře na olympiádě obrovský úspěch. Třetí místo bral Declan Brooks a to mě zaujalo, protože v 16ti letech jsem tohoto typa společně s anglickou partou nabíral v Praze na letišti při druhým Dirt&Rollu, psal se rok 2013. Tehdy mi říkal, že je profík a bude se bmx živit, úplně jsem mu nevěřil a hele, o 8 let později má medaili z olympiády. A nutno podotknout, že ho dle mého názoru zařízla porota, jel mnohem zajímavější a pestřejší jízdu než Dhers, více využil park, z triků kromě klasických toček a tailwhipů přidal třeba double beko, druhý flek by mu slušel. Ale porota řekla těsně bronz. Dále už jsem tolik nesledoval, maličko mě zklamal japončík Nakamura, který jezdí neskutečně a umí drtit i úplně jinak pojaté bazénové Vans Pro Cupy. Do finále šel z druhého fleku, ale asi trochu nedal domácí atmosféru, kdo ví. Zajímavý byl výbuch Američanů, kteří vůbec nezajeli. Americký couch, legenda legend Ryan Nyquist, měl mega těžký úděl v podobě nominace, nakonec zvolil dvojici (bylo to snad dáno dopředu nějakými kritérii, nejsem si úplně jist) Nick Bruce a Justin Dowell. Bruce se rozbil hned v kvaldě a finále se jen zlehka projel, Dowell nedojel čistě ve finále ani jednu jízdu. Velké zklamání pro tuto bmx velmoc.

Za zmínku stojí ještě soutěž holek. Holčičí freestyle bmx se v poslední době strašně zvedlo, olympiáda v tom možná sehrála taky slušnou roli. Ještě před pár lety bych v životě nevěřil, co ty holky budou dávat. Ale přeci jen ten park je macatý, jezdí se pomaleji a oproti chlapům to není moc podívaná, takže jsem příliš nesledoval. Snad jen pro zajímavost, největší favoritkou byla Američanka Hannah Roberts, která v poslední době nemá příliš konkurenci. Po první jízdě jasně vedla a myslím, že už byla přesvědčená, že to má v kapse. Ovšem chyba lávky, z čista jasna zajela životní jízdu Angličanka Charlotte Worthington, první ženský 360 flip (sice trochu ohraněný, ale počítá se), backflipy, 360, frontlflip a flair a nejvyšší skóre, slušně jí to vyfoukla.

Více asi k samotnému závodu nic, podívejte se na videjka níže. Dávám 3 nejlepší jízdy chlapů a žen a celé finále chlapů, koho to zajímá. A teď ještě pár postřehů. Bylo zajímavé vidět různé bmx legendy v různých pozicích kolem samotného závodu. Už jsem zmínil Van Homana, Američany couchoval Ryan Nyquist, Angličany Jamie Bestwick, Němce Tobias Wicke, spolukomentátor Chris Doyle, to mě potěšilo, protože Chris je velký bmx znalec a zcela profesionální televizní komentátor. Ta role couche je mi trochu záhadná, něco co v bmx freestylu nikdy nebylo, k čemu taky, sakra vždyť je to freestyle a tohle hodně smrdí sportem, no ale olympiáda je o sportu, tak asi proč ne. Co považuji za chybu je počet jezdců, oříznout to na 9 chlapů a k tomu regule, že pouze jedna země může mít dva jezdce, to je sakra zářez. Spousta výborných jezdců neměla šanci se na olympiádu dostat a celé to šlo proti duchu freestyle bmx. S tím souvisí i trapná kvalifikace, která vlastně vůbec nedávala smysl. K čemu se jela? Prostě sporťácké představy nevhodné pro tuto disciplínu, ale pevně dané, kde si asi Van Homan neměl šanci dupnout. Poslední, co mě zaujalo, byl přenos. Viděli jste někdo přímý přenos? Nebo aspoň rozumný záznam v televizi? Přiznávám, že jsem dement doma bez televize už hodně let, takže nevím nic, ale celkem fest jsem se snažil najít nějaký legální živý stream a to i pololegální cestou (cizí IP adresy apod.) a stejně se mi to nepovedlo nikde chytit. V záplavě jiných sportů zůstal freestyle bmx samozřejmě na okraji zájmu, nazdar. Navíc s přísnými olympijskými vysílacími právy nebylo kromě ofiko highlightů (3 jízdy chlapů a 1 žen) nikde nic k nalezení ještě hezkých pár dnů po skončení závodu. A tím se dostávám k tomu, ten hlavní argument, jak bude olympiáda super pro bmx a tak bylo, že to uvidí miliardy lidí v TV, děti začnou jezdit, bude víc parků a všeho. V tomto kontextu si opravdu nejsem jist, že se to povedlo. Spíš bych řekl, že hlavní dopad olympiády byl v určité profesionalizaci a v přísunu peněz do toho sportu, ovšem pouze pro pár vyvolených. Mimo parkové ambiciozní roboťáky to asi na bmx komunitu žádný velký dopad nemělo a mít nebude, ale kdo ví. Jsem zvědav, jestli za 3 roky bude tohle na OH znovu a pokud ano, jestli ve stejné podobě, která dle mého názoru nebyla úplně šťastná, ale to je jen můj názor. Více už nic.

Kdo neviděl a zajímá ho to, mrkněte na to, olympijská premiéra fbmx, Tokyo 2020.

 
 
 



Zpět
 
 
Provozováno naProvozováno na systému NetShops
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace X