ŽIVOT S BMX - MICHAEL BERAN - ROZHOVOR ČÁST PRVNÍNapsal TBB-BIKE | 20.07.2020




Ahoj Michale, díky že si kývl na rozhovor! Bude to znít jako klišé, ale asi není třeba tvého představení. Naopak, byl bych rád, aby ten kdo tě nezná si udělal vlastní názor a dostal nezkreslené a poctivé informace. Většina z nás má tvé jméno spojené se slovy nejlepší český BMX jezdec, profesionál .... mě by zajímalo jaké byly tvé začátky? Vím, že jsi se točil okolo Kamila a Monkey Kempu .. měl jsi už v té době představu o tom, jak bude vypadat tvoje BMX kariéra?  


Celý život jsem chtěl jezdit motokros, ale rodiče k tomu nebyli nijak nakloněni, a proto jsem hledal cestu jinde. Nemohl jsem najít žádný sport, který by ukojil moji kreativitu. Až jednou na lyžařském výcviku v 7. třídě v roce 2003 nám pouštěl náš třídní učitel Karel Trupl nějaká videa. Měl tam natočený i závod z pražské Štvanice, kde byl Matt Hoffman, Chad Kagy a dost dalších legend a samozřejmě tam byl i Kamil Feifer, se kterým se tehdy velmi kamarádil. Hned co jsem se vrátil z lyžáku, jsem rodiče poprosil o bmx kolo. Náhodou ten samý týden dorazilo první bmx kolo do lokálního cyklo shopu a já dostal docela dobré vysvědčení, a tak mi za to rodiče koupili moje první bmx. Kolo bylo od značky Leaderfox, mělo skoro 15 kg, plochý masivní rám, 30 zubů převodník. Dva měsíce jsem jen před barákem trénoval manuály, bunnyhopy a hlavně flatland triky, protože na zemi s tou kovadlinou ani nic jiného dělat nešlo.
 

"Můj taťka nakoukl přes okraj plotu a řekl mi: ,Tebe to baví, viď? Já mu na to udýchaně při seskoku z kola odpověděl: „Jo a moc :)"
 


V tu chvíli jsem si neuvědomil, jaký jsem si na sebe upletl u táty bič. Taťka to hned vzal do svých rukou a chtěl vidět co ve mně je. Začal mě brát do tehdejších skateparků, kde jsem postupně začal poznávat lidi a celý ten sport. Viděl, že mám trpělivost i přes všechny ty pády a neúspěchy odjet základní triky. Byl na mě celkem tvrdý, ale já si vážil toho, že se mi věnuje. Zřejmě ve mně spatřil potenciál a rozhodl se, že zkusí oslovit někoho zkušenějšího ze scény. Oslovil Kamila Feifera, který byl v té době na vrcholu a vyhrával všechny závody v ČR. A tak začala moje cesta u Monkey Bikes. Kamil mi pomohl v základech, ale pak už jsem se učil jezdit sám.

Taťka se ho jednou zeptal: ,,Za jak dlouho na tom bude jako vy?’’  V tu dobu u Kamila v hangáru jezdil David Pánka, Tom Vondráček a Michal Prokop. Myslím, že zkoušeli barspin to tailtap na subbox. 

Kamil odpověděl: ,,tam kde jsme teď, mu to bude trvat pět let, ale v tu dobu my budeme ještě dál”. 

Taťka se na mě podíval lehce zklamaný, když viděl, že ve mně Kamil moc nevěří. Když jsem slyšel to, co Kamil odpověděl, tak mě napadlo zkusit skočit do molitanu a udělat svojí první 360, kterou jsem nikdy předtím nezkusil. Celkem se mi to povedlo. Kamil to viděl a udiveně koukal a zeptal se taťky, jestli jsem už někdy do molitanu skákal?”

Taťka odpověděl:  že ne, ,,že je to dnes poprvé”.
 


 
Následovalo zase nové kolo, ale tentokrát starší, po Jakubovi ,,Fox” Skupinovi, díky čemu jsem se vlastně seznámil se starou Monkey Bikes partou. Celou partou jsem byl úplně omráčený, byli pro mě jak tři mušketýři, ale každý měl jiný styl. Tady nastal můj první sen a cíl v bmx, chtěl jsem být tak dobrý, abych byl schopný si s nimi zajezdit a přál jsem si, aby se stali mými přáteli. Ve velké oblibě jsem měl Foxe, byl strašně zábavný a vtipný, miloval jsem jeho techniku a strašně jsem jí chtěl jezdit. Velké triky a polety mi v té době vůbec nic neříkali, natož závodit. Říkal jsem si, to není nic pro mě. V té době jsem dělal hodně crankflipy na všechny možné způsoby. Byl přelom zimy 2003/2004, v té době jsem vůbec nejezdil, Kamil si zlomil klíční kost a rozhodl se postavit Monkey Camp. Společně s taťkou jsme se rozhodli, že mu pomůžeme se stavbou.


"Tady nastal můj první sen a cíl v bmx"

 

Byl květen 2004, kdy jsme se s taťkou vydali do Olomouce na X-Cup. (Mimo jiné tady musím poděkovat tehdejším organizátorům Honzu Cvachovcovi a Tomu Znamenáčkovi za tu práci a odhodlání, které do toho dávali a nejen za to.) Monkey Bikes parta skončila na bedně, já byl na 4. místě a Kamil na 5. místě. Jediné kloudné slovo, co mě napadlo říct, když jsme si vzájemně gratulovali, bylo: ,,promiň, Kamile”, Kamil jen řekl: ,,ty vole, on se mi omlouvá”. Tuším, že jsem byl na kole asi 10 měsíců a to počítám i měsíce, které jsem nejezdil kvůli stavbě Monkey Campu. Od té doby jsme si s Kamilem moc nerozuměli...
 
Do Monkey Campu jsme jezdili s taťkou nadále, ale trénoval jsem už úplně sám. Jednoho dne do MC zavítal i Senad Grosič a Tobias Wicke, mohlo být léto 2004. Kluci předváděli doublewhipy, backflipy přes spinu, flipwhipy - z toho triku jsem byl úplně na větvi. Oba dva jezdili za Red Bull. Byli strašně příjemní a zábavní. Měli několik párů rukavic a triček. Byl to můj první kontakt s profesionály. Snažil jsem se s nimi bavit anglicky, od malička jsem koukal na Cartoon Network (kreslený pohádky v angl.), tak jsem nějak kostrbatě ve 14 letech dal do kupy pár slov a konverzovali jsme :D Senad mi tenkrát řekl  zásadní větu, která pak měla vliv na celý můj další vývoj: ,,fuck crankflips, do whips instead of”. A to mi úplně převrátilo pohled na ježdění, chtěl jsem umět flipwhip (aniž bych uměl backflip =D) a toužil jsem se stát profíkem, co jezdí za Redbull.

 

Pokračování na straně 2

1
Související články: interview michael beran


Zpět
 
 
Provozováno naProvozováno na systému NetShops
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace X