Nevím jak s Mikem dělat rozhovor. Jakmile vytáhnu diktafon, hodně se uklidní a svoje historky začne mixovat. Roadtripy a další storky se najednou pomíchají s dalšími a on se snaží všechno podat tak nějak jinak. Rozhodl jsem se tedy schovat diktafon do kapsy, když s ním mluvím. Nevím jestli je to dobrý tah, ale bez přítomnosti diktafonu mluví uvolněně a nemá problém se otevřít o své minulosti. Vím, že byl nějaký čas ve vězení kuli potyčkám v minulosti, takže tohle téma nadhazuju jeden večer, když koukáme na baseball.
No měl jsem jednu práci v pizza servise a měl jsem pracovat na Silvestra do dvou do rána - to byl hodně blbej nápad a tím to celý začalo. Takže jakmile jsem skončil koupil jsem si velkej galon vína a vyrazil na párty na jednom hotelu, kde měli bejt kámoši. Cestou jsem celej ten galon vypil a když jsem tam přišel byl už jsem totálně našrot. Rozbil jsem tam pár věcí, takže ihned na mě organizátor zavolal partu sekuriťáků, kteří mě měli vyhodit. Tak mu říkám OK přiveď je sem, vím co jsou zač, tak si s nima dám řeč. Takže rozbíjim další věci, ochranka se mě snaží dostat na zem, než přijede policie. V jednu chvíli mě dostanou na zem a snaží se mě na ní udržet. Takže se snažím vysmeknout a když se mi to podaří dávám hroznou ránu přímo do ksichtu jednomu z nich. Uplně jsem mu zničil tou ránou ksicht. Jeho oční jamka byla zlomená na asi čtyřech nebo pěti místech a jeho oko tam tak nějak viselo. Hned potom jsem se vzal a zdrhal jsem, co to šlo. To byla ta největší hovadina, co jsem mohl udělat. Vběhl jsem do garáží a tam jsem se schovával před policií. Mezitím jsem zavolal tátovi, jestli by mě nemohl nabrat, že jsem v průseru. Ten pro mě přijel kámo, naložil mě na domluveným místě. Nechápal jsem, že jsem utekl. Uplně všude byli policajti. Takže sedím v autě a táta se mě vyptává, co se stalo. Je na mě šíleně naštvanej, takže se hádáme a tak, jenže jak jsem byl uplně v hajzlu z toho vína, tak jsem to nezvládl a prostě vyskočil za jízdy z auta. Kutálal jsem se po tý silnici mezi všema těma autama - naštěstí mě žádný nepřejelo. Pak mě táta znova láduje do auta a řve na mě jak blázen! Odvezl mě domů a tam mě držel tak dlouho dokud jsem se neuklidnil. Táta je jedinej člověk na světě, ze kterýho mám strach a respekt.
Tenhle příběh mě hodně zarazil. Ani nepřipadá reálný ale Mike to podává s jakousi ctí, velkou lítostí a zároveň je vidět, že je rád, že tahle kapitola jeho života už je za ním. Stěhování do New Yorku vypadá jako chytrý krok, nyní si váží kámošů, přítelkyně a nadevše je rád, že ho biková scéna přijala.
Strašně si cením lidí jako Bob nebo Ed a všech ostatních lidí, kteří mi tady ukázali spoty. New York je hrozně obrovskej a tyhle týpci to tady znaj uplně nejvíc. Neni reálný vidět, to co jsem viděl, kdyby nebylo těhle lidí. Vzali mě na ty nejlepší místa, ukázali mi to, co je nejvíc. Nejvíc si cením toho, že můžu jezdit s týpkama, který jsem měl dřív vylepený na plakátu na zdi.
Ostatní mi říkaj, že Mike se za poslední dobu hodně uklidnil. Ale staré zvyky se těžko zapomínají, takže po pár skleničkách se může probudit jeho násilnická stránka. Většina lokálních riderů byla na párty Bicycle Film Festival a Mike tam vysprejoval celou flašku šampaňského všude po zdech a fotkách, takže nás vykopli. Bylo mi jasný, že to tak dopadne. Z lednice celou dobu mizely pivka a poslední co zbylo, byla obrovská flaška šampáňa. Šéf akce nám říká, ať jdeme pryč. Slušně a je přitom trochu nervózní. Je mi jesné, že je to kuli Hoderovi.
Mike, jeho ženská a já se vracíme metrem zpátky. Mám kolo, ale Mike tam byl pěšky. Metro je plné ožralých lidí, kteří se vracejí domů a to kolo je jako magnet na idioty. Pár týpků má nějaké připomínky a někteří se na něj snaží sednout. Vytrhávám svoje kolo a přitom týkovi dávám tím kolem do koulí. Mike sleduje celou scénu z povzdálí a týpek netuší, že se s Mikem známe. Týpek si vezme kus pizzy, kterou má s sebou a chce si kousnout. V ten moment Mikovi došli nervy a vrazil typovi takovou facku, že pizza odlítla až na sklo vlaku.
Cookies
Česky
English
