Potýkat se s týdnem stráveným na pražícím Phoenixkém slunci je nelehký úkol, stojí to však za to, když ho strávíte s někým jako je Lahsaan Kobza. Popravdě, když jsem viděl poprvé před pár lety jeho první Subrosa edit, byl jsem unešen jeho ježděním a chtěl jsem s ním navázat kontakt, poznat Lahsaana a pracovat s ním. Uplynulo pár let a nakonec jsme se konečně potkali. Nemohl být více v pohodě, super vyklidněný týpek, a tak jsme se ihned stali kámoši. Cítím, že Lahsaanovo ježdění a styl není jen tak něco co vidíte každý den. Má takový ten super stylový, čistý a rychlý styl. Takový styl může mít jen velmi kvalitní univerzální rider a tím bezesporu Lahsaan je. Užívá si pohodu na kole jak na trailsech nebo bikrosce, stejně jako na streetu nebo v parku. Navíc jeho osobnost prochází neustále skrze jeho ježdění. Je s ním vždycky sranda a za každé situaci si udržuje tak pozitivní přístup jak jen to je možné. Navíc když jezdí, jen těžko ho uvidítě naštvaného nebo nespokojeného. Ale dost mého kvákání, udělejte si trochu času a přečtěte si něco o životě Lahsaana Kobzy.
Otázky a fotky: KEITH TERRA
Originál publikován v: RIDEUK BMXMAG NO.177
Překlad: TOMÁŠ CARDA
Dobře...začněme tedy tvým celým jménem.
Lahsaan Donte Kobza.
Vyrůstal si v Nebrasce, jaké to bylo?
Vyrůstat v Nebrasce byl úlet. Bylo to úplně jiné, než kalifornský život, který jsem žil posleních 10 let. Je to velmi pomalé místo, nežije se tam tak rychle jako v Kalifornii. Každý zná každého ve městě, takže to bylo úplně jiné než tady v Cali. Nemůžu ale říct, že jsem to neměl rád, ve skutečnosti jsem to miloval. Každý koho jsem znal, byl jako moje rodina. Nebylo to jako žít ve stádu náhodně potkávajících se cizích lidí, které neustále potkáváte, ale nikoho neznáte. A tak daleko jak jen sahá moje ježdění, některé z mých mojich největších vzorů pochází právě z Nebrasky. Scéna tam byla super, se spoustou trailsů a tratí, které jsme jezdili.
Kolik ti bylo, když si začal jezdit?
Dostal jsem svoje první bmx kolo, když mi bylo 8 let. Můj starší brácha měl do té doby nějakou paštiku z Wal-Martu (pozn. red: něco jako Tesco) a jednoho dne jsme šli na zahradní výprodej a koupili jsme totální pecku! Něco jako podělaný 16ti palcový dětský modrý GT Performer s trojdílnou zadní stavbou. Mělo to bílý řidítka, jednodílný kliky...no prostě totální úlet. Moje máma mi to hned na místě koupila za 20 babek a od toho dne jsem v tom byl namočenej až po uši. Ale poprvé, kdy jsem viděl opravdové BMX, bylo, když jsme šli s bráchou ze školy. Jeli jsme na těch našich kolech, novou cestou domu a projížděli kolem zahrady se skokama. Pamatuju si, že týpek co měl tenhle backyard se jmenoval Marion a jeho ségra byla Marquita. Sranda, tyhle jména budu mít asi nadosmrti ve svý hlavě. Měli tam 8 skoků z totálně vykašený hlíny, ale i tak jsme z toho byli s bráchou uplně vedle. Znáš to, viděli jsme, jak přes to kluci skáčou a říkali jsme si: Hej! Tak tohle chcem dělat taky!
Cookies
Česky
English
