DEN 2. - POPRVÉ V RUMUNSKU
Naplánovanej čas odjezdu na 9 ráno se nesetkal s moc velkým úspěchem a když kolem 10. hodiny vylejzáme z postele, je jasný, že dneska se dostanem na kolo až zas pozdě odpoledne. Před náma je dalších 350 kilometrů do rumunského Temešváru - města o kterým nikdo nic nevíme a tak vůbec nedokážem odhadnout, co nás tam čeká. Jediný vodítko je fotka spotu, kterej vypadá opravdu skvěle.
Cesta k hranicím s Rumunskem je uplně na pohodu, což se ale rozhodně nedá říct o situaci která vzniká na hranicích. Přechod uprostřed pole vypadá spíš opuštěně ale parta policajtů dává na jevo, že tady se kontrole rozhodně nevyhnem. Před náma navíc vyskakuje z dodávky parta francouzskejch cigánů, začnou divně pobíhat kolem svýho auta, ukazujou nám ať je předjedem a očividně nejsou moc nadšený z kontroly, která je čeká. Hranice projíždíme bez problémů a musíme ještě koupit silniční poplatek, kterej je asi 80 korun na týden. Od tohodle momentu už dálnici neočekáváme.
Jedem po vymlácenejch okreskách a každýmu se honí hlavou, že tohle bude ještě zajímavý. Projíždíme rumusnkým venkovem, lidi kolem silinice se snaží prodat svojí jednu vypěstovanou dýni, jednu vypěstovanou cuketu nebo jakejkoli kus zeleniny. Každopádně nikdy není jejich nabídka větší než prsty ne jedný ruce. Najednou zvoní telefon a přichází pozitvní zprávy. Rumunský fellas z Temešváru se dozvěděli, že jedem kolem a nabízí nám support. Tím se všechno hodně zjednodušuje.
Při příjezdu zjišťujem, že Temešvár je vlastně docela hezký město. Jasně zvykáme si na lehce odlišnou atmosféru nově poznaný země ale na druhou stranu uznáváme, že se to vlastně od Čech zas tak moc neliší. Potkáváme se s místní partou, která nám nejdřív ukazuje jejich indoor halu. Hodně mi to připomíná časy ve zbrojovce. Kluci maj od města propůjčenou halu a v ní svépomocí staví překážky. Zastavujem se tam ale jenom na otočku, protože tohle nechcem. Celá parta je naštěšená na spot hunting po městě.
První spot je hodne luxusní náměstíčko, kde se toho dá vymyslet opravdu hodně. Zasekáváme se tady na poměrně dost dlouho a nakonec Tydla, Juraj i Čenda odjíždí s klipem. Ukazujem klukům fotku spotu, který jsme měli našlej dopředu. Říkaj nám, že spot je to opravdu luxusní ale jezdit se nedá, protože tě tam během minuty vyhodí. Ještě že se kluci ozvali, jinak bychom hledali spot, kterej se vlastně ani jezdit nedá. Dáváme ještě pár zastávek po městě a den zakončujem v parku se zajímavym ledge spotem. Tenhle den rozhodně proběhnul na jedničku.
Jakmile se začíná stmívat, příchází otázka - kde budem spát? Máme v plánu vytáhnout stany a dát dneska kempovačku. Kluci nám doporučujou kemp kousek za městem a tak tam volám a zjišťuju situaci. Všechno vypadá v pohodě a tak jedem nakoupit všechno potřebný na grilovačku. Kemp je velkej ale prakticky nikdo v něm neni. To nám docela hraje do karet a tak rozjíždíme grilovací párty, která se nakonec protahuje až hodně do rána. Když se druhej den probouzíme kolem jedný hodiny odpoledne, je jasný že náš plán vyjet brzo zase nevyšel a naopak je to čím dál tím později.
Cookies
Česky
English
