Credence
Když si představíš Clinta, jak v tátově dílně svařuje v ochranný atmosféře rámy z titanu dřív, než měl první holku, je hned jednodušší pochopit jeho povahu a schopnost řešit problémy. Měl zkušenosti mistra už v době, kdy vrstevníci nastupovali do škol. S dílnou hned u domu a vášní pro ježdění, bylo na snadě mít vlastní značku. “ Spolu s Joe Millerem jsme dělali pro mýho tátu. Udělali jsme si rámy pro sebe, a když to viděl zbytek party, chtěli je taky. Tak jsme začali dělat rámy pro kámoše. Joe přišel s názvem Credence, a bylo to. Credence znamená věřit v něco, znamená to víru. “
“Po dobu studia na střední, jsem plánoval vedení značky. Myslel jsem že do toho šlápnu s Credence, že budu cestovat a jezdit. Chtěl jsem dělat Credence opravdově, v dílně u domu a všechno vyrábět v Americe. Když jsem pak zestárl, víc jsem se zaměřil na ježdění. Dělat kola je skvělý, ale jezdit je větší zábava. Nechtěl jsem dělat kola na úkor svého ježdění. Nechtěl jsem dát kolo do kouta a vzít do ruky svářečku. Uvědomil jsem si, že teď jsem mladý a zdravý a můžu jezdit. Kdybych chtěl védst Credence na úrovni, jako bussines a mít z toho peníze, myslím že bych nemohl být pětkrát týdně na trailsech. Chtěl jsem hodně jezdit, a ne být zavalený emaily, navrhovat věci a vyrábět je. Je šílený kolik práce stojí védst značku. Je v tom víc než jen sváření rámů. Byl jsem schopný si představit Credence jako rostoucí značku, která by pro mě zničila krásu BMX. Stalo by se to regulérní prací.”
Díky touze jezdit víc a líp, spojil Clint svůj um s S&M. Předal tak sváření někomu jinému. “S S&M to bylo skvělý rozhodnutí. Credence se může držet myšlenky American made, a já můžu jezdit jak chci. Mám pořád nějaký slovo u sváření a samozřejmě navrhování. Můj otisk je na každém S&M Credence komponentu.”
“Dělal jsem Credence sám asi deset let. Hádám, že jsem udělal tak 100 rámů, a většina skončila u kámošů. Nikdy to nebylo o penězích. Bylo to ještě před S&M, a můj život byl fakt skvělej. Bydlel jsem v karavanu se svou holkou, na kámošově zahradě a jezdil jsem na Eastside. Každou chvíli jsem někde něco svářel a měl pohodu. Nemohl jsem být šťastnější, ale Credence nikam nemířil. Něco se muselo změnit. Vzadu na konci cesty, jsem schopný vidět sám sebe, jak vedu Credence jako svou společnost. Ale teď chci prostě jen jezdit a stavět skoky.”
Foto: Vince Perraud
New Hampshire
Jak Clint ukázal ve svém Anthem profilu, je jedním z nejpřirozenějších a nejnadanějších trailsových jezdců. Má ten lehký, uvolněný, jakoby líný styl, který nepřijde sám. Musíš si ho vyjezdit léty strávenými v lese. Měl jsem trailsy za domem, když jsem vyrůstal. Byl jsem tam každý den a jen jezdil s ostatními. Většina byla starší, takže jsem měl co odkoukávat. Měli jsme ve městě dobrou scénu. Třeba 25 děcek jezdilo a všichni se znali. Po těch letech když jsem je viděl, všichni mají děti, nebo jsou na drogách, nebo tak něco. A já dělám pořád to, co jsme dělali za mlada - zůstal jsem u toho.”
“V New Hampshire nikdy nebyly nějaký skvělý skateparky. Když jsi chtěl pobýt nějaký čas ve vzduchu, musel jsi si na to postavit odpal. Je to skvělý pocit, když se svými kámoši něco postavíš - a ono to funguje. Je to jeden z nejlepších pocitů, co na kole znám. Myslím, že to moc lidí asi nezažilo. Ten pocit když přijdeš do krajiny, vymyslíš si tam odrazy a dopady, a pak po měsících práce letíš skrz les a skáčeš metry vysoko - je to fakt k nepopsání. Většina lidí na to asi nemá čas, nebo motivaci. Ale jak tohle jednou okusíš, chytí tě to a těžko se toho vzdáš. Dostaneš z toho takový pocit naplnění, kterému se prosté ježdění ve skateparku nemůže rovnat. Ikdyž je to zábavný. Mě to jednoduše mnohem víc motivuje jezdit.”
Eastside
Clintové nadšení pro stavbu trailsů, projevuje nejvíce na jednom z nejrespektovanějších amerických trails spotů - Eastside. Díky vlivu scény východního pobřeží, a trávení Austinských zim šejpováním ve společnosti Mattyho a Nuttera, jejich dílo nelze pojmenovat jinak, než masterpiece. Na Eastside trailsech je jeden z největších a taky nejmilovanějších hipů v BMX. Medializace spotu ale může někdy přinést i nechtěnou pozornost. Navzdory pověstnému zákazu focení a točení na Eastside, byl Clint šťastný, že si tu může něco vyfotit, ještě než se vydáme na trip. Když jsem tam stál a držel foťák, byla to velká pocta.
“Každý může přijít pojezdit na Eastside. Ale každý na to má trochu jiný pohled. Působí to divně, když si sem přijde někdo něco vyfotit a má z toho peníze. Má peníze z tvé tvrdé práce. Jsi tu pět dní v týdnu a snažíš se to tu zvelebovat, pak přijde někdo kdo nikdy nedržel lopatu v ruce, vyfotí si tu nějakou fotku na reklamu, dostane zaplaceno, a tvůj spot se stane destinací jemu podobných. Mám rád, když sem přicházejí nový lidé zajezdit, ale pokud jsou to ti, kteří neví co je to respekt, může to jít špatnou cestou. Nechci aby sem začali chodit lidi, co se akorát zrakví a pošpiní celej náš spot. Snažíme se držet ten spot živý, to je hlavní priorita. Cílem rozhodnutí která děláme, je aby to tu fungovalo co nejdéle.”
Svobodný duch
Dlouhé, do dokonalosti dotažené lajny na Eastside trailsech, jsou jen jednou z mnoha ukázek z Clintových prací, ve spojení s jeho kreativním životem. Clint je prostě ten typ člověka, co koná. A dělat věci polovičatě, to není pro něj. Když Stew Johnson potřeboval novou bránu, Clint vyrobil takovou, že by zabránila proniknutí tanků. Když Clint stavěl hip na Eastside trailsech, postavil ten největší na světě. Když s tátou dělali BMX rám, byl z titanu a byl napřed v každém ohledu. Ať už budete chtít něco spravit, vyrobit, vylepšit, Clint to vždy udělá s nadšením a s úsměvem v jeho vyhublém obličeji. Je mužem, který je rád zaměstnaný. Je přímým opakem dnešních lidí, kteří postrádají motivaci a jsou líní. Dělají jen to, co se od nich očekává.
Co Clint podědil po svém otci, je pozoruhodná nezávislost na okolí. Je volnomyšlenkářem, který si vystačí sám. Nic nenechá jentak, a snaží se tomu přijít na kloub. Ale nezaměňujme samostatnost s arogancí. Clint není jen bohém co vzhlíží k minulosti jako hippie, není tím, kdo je proti všemu modernímu, nebo drahému. Má nejnovější laptop a hudbu poslouchá z něj. Každé rozhodnutí, které dělá, je promyšlené, a dělá ho s ohledem na praktičnost ve vztahu k ježdění na kole a udržením si své svobody. Když jsme se blížili k Salt Lake City, místa mého odletu zpět domů, Uvědomil jsem si, že spaní po boku psa, ježdění nejlepších spotů na světě i závan fastfoodu se blíží ke svému konci. Opouštím Yeaglea, Nuttera, psa Raja, Mattyho a Clinta, kteří jako spolek volných duší pokračují ve své cestě směr severozápad. Jejich pouť spočívající v hledání nezapomenutelných vzpomínek a rostlinného oleje není u konce. Vracím se domů, a nemůžu se zbavit potřeby upravit svou dodávku a žít v karavanu. Tenhle výlet byl lekcí, že to nejlepší v životě je volnost a svoboda, a že Clint Reynolds je ztělesněním těchto slov.