Ve věku 16ti let, kdy většina dospívajících jezdí s rodiči na dovolenku do Španělska, Robbo se vydal na riskantní, ale život měnící výlet do Pensylvanie. Když opouštěl svůj domov v podobě malé vesničky, netušil jakou součástí jeho života se PA stane. “Byl jsem fakt mladý - přehnaně mladý na výlet jako tenhle. Podnikli jsme to ve třech, já, Deville, který je o trochu starší a Gary. Přiletěli jsme do New Yorku a jeli taxikem na Manhattan, kde jsme měli booknutej hostel. Ta noc byla to jediný, co jsme měli dopředu zajištěný pro náš třítýdenní trip. Neměli jsme ponětí, kde skončíme. Další den jsme se táhli 40 bloků se zabalenýma kolama s tím, že pojedem busem do Bethlehemu, PA. Dojeli jsme zdárně do Bethlehemu, složili kola a jezdili po okolí, pokoušejíc se najít znamý Posh trailsy, který jsem měl nakoukaný z časopisů a videí. Našli jsme skateshop, díky kterýmu jsme byli nasměrovaný směrem, kde by měly skoky být. Po chvilce hledání, jsem mezi stromy uviděl díru, ale to byly starý Posh trailsy. Věděl jsem, že nový Posh jsou někde poblíž, ale nemohli jsme je najít. Po tomhle malým prostranství jsme jezdili asi 9 hodin, všechny domy kolem byly stejný - byli jsme ztracení. Nikoho jsme neznali, už jsme to vzdávali a že budeme spát u silnice. Když kolem jelo dítě na bmxu. Hned jsme se ho ptali a dostali jsme se kam jsme chtěli. Byli jsme na Posh a byli tam všichni, trailsový legendy jako Chris Stauffer, mladej Chase Hawk, mohlo mu být 18. Tu noc jsme spali u Stauffera.”
Tenhle první třítýdenní trip mě uplně očaroval. Bylo to pro mě jako pouť. Po další dva roky jsem se sem vracel na tři měsíce. Ten druhý z těchhle výletů, jsem bydlel na BMX domě, kde bydlelo snad 30 riderů, a jasně že každou noc byla party. Když už to bylo trochu moc, můj kámoš Janice zařídil, že jsem bydlel u nich s rodinou. Zeptal se mě, jestli budu kmotrem jeho dítěti. Říká mi “jsi jedinej člověk z těch co znám, kterej není uplnej magor”.
“Třetí rok co jsem tam jel, měl být velkej jam na trailsech v PA - Catty Woods. Pozemek patřil letišti a řekli, že trailsy půjdou pryč jestli to proběhne. Přijelo spousta lidí na Jam, no vzhledem k uzavřenosti Catty, všichni šli na Posh. Pamatuju si jak přicházím do lesa a vidím hrozný množství lidí. Byl třídenní jam na Posh. Nemůžu popsat, jak úžasný bylo sledovat všechny ty jezdce jak jezdí. Do dnešního dne jsem neviděl na bmx kole nic lepšího, než Aitkena jezdícího na Posh. Zdravil mě a říkal, že se fakt rád dívá jak jezdím. Dostalo mě to, sledoval jsem ho dlouhý roky, vždycky jsem k němu vzhlížel. Na webu Anthem, na stránce Aitkena se později objevilo, oblíbení rideři na pohled v roce 2010 a byl jsem tam já.. UK Robbo… To si ze mě asi děláš prdel.”
“Jeden z dní na Posh jsem odešel trochu dřív. Tu noc tam byla benefiční akce pro Catty. Pamatuju si jak stojím opodál, kouřim cigáro, Magilla jde kolem a není zrovna svůj. říká že se stalo něco špatnýho, že Aitken spadl a je v komatu. Myslím, že jsem odešel ze skoků tak deset minut předtím, než se to stalo. Ze slušný euforie jsem spadl do dost bídný nálady, to všechno v pár hodinách. Když se to stalo jemu, může se to stát komukoliv.”
“Nikdy nezapomenu na ty dny, kdy se jezdili vlaky na Catty, na Posh, s lidma jako Aitken, Foster a Doyle. Byla to fakt čest. Nezapomenu na to dokud nezemřu. Fakt jeden z momentů, na který jsem nejhrdější, ačkoliv jsem si to v ten okamžik neuvědomoval. Pamatuju si jak jedu ve vlaku se všema těma lidma ke kterým jsem vzhlížel po celý roky. Myslel jsem si, že jsem jen děcko z vesnice, kdo je pak ale ten co jede v tom vláčku hned za Fosterem?..”
Ačkoliv se Robbo necítil ve své kůži, zatímco jezdil s legandami jako Brian Foster, Mike Aitken a další, ve skutečnosti neměl důvod. Je to jeden z nejúžasnějších talentů našeho malého ostrova a jeho předurčení jezdit trailsy je obrovsky inspirativní. Tyhle dlouhé zimní dny, tráví stavěním Villij naplněn čistou vášní. A to je to místo kam patří - do lesa.