.jpg)
Foto: Milan Tykal, Bratislava
„Teď kouřím těžký Marlboro, do toho doutníčky dávám, hehe,“ říká, když začne z reproduktorů v autě znít zvuk současnýho trapu, na což Vykuk hned reaguje: „Nooo, tady týpci jedou asi jinej dope.“ Kecáme dál a blížíme se do Pardubic. „Jo, blunty jsem dával furt, viď. A u nás v Bozaku se pořád kýblovalo.“ Náš rozhovor nabírá obrátky a vede do temnoty. Do doby, kdy si, jak Vykuk sám říká, dost ulítával.
Následující věty jsou vytržené z kontextu, ale zazněly toho dne v autě. „Byly dny, kdy jsem byl úplně v prdeli, ani jsem nic neměl. Jsem měl všechno barevný, jak ve Futuramě. V tý době jsem měl stihy moc. Jak na mě doma míří snipeři. Jak jsou kámoši tajný policajti. Dělal jsem si takový různý schízky no, haha. Makal jsem na montážích a dával si papíry, aj na autoškolu. Týpek mě vzal na státní silnici, jsem si říkal tyyvole.“
„Pamatuju si, jak mi policajt máčel rypák ve sněhu. Nebo jak jsem nahej běhal po škole,“ vzpomíná Vykuk na období, než se na léčení dostal poprvé. „I na kole jsem byl nasosanej často. Na Slovensku, jak jsme byli,“ připomíná Tomášovi výlet s TBB-BIKE partou.
Na to Tomáš připomíná moment, kdy Vykuk zkusil jednu z největších věcí, co kdy český a slovenský ulice zažily. „Tam u tý nesmyslný 360 ze střechy?“ ptá se Tom. „Nene, tam ne, den předtim. Jak jsem dělal ten ice u zdi nebo ten velkej switch hang.“ Vykuk zmíněnou 360 sice neodjel, ale odnesl si jen pár stehů a obrovský respekt. Právě jeho záběry ve videu 4 Days in Slovakia byly přitom ty nejlepší z celého videa. Odvádíme řeč jinam, když se Tomáš ptá na současnost. „Co u vás v hoodu, furt stejný?“ Na mysli má Boskovice, město, který dostalo Vykuka nepřímo na kolena.
„Jojo, furt. Kámoš teď vykradl nonstop. Půjde sedět asi no, je mu 18,“ začíná. „Všichni na něčem jedou. Všichni se mlátí, berou drogy. Jinýho kámoše teď zavřeli na tři a půl roku. S tím jsme dřív felili hodně, v podstatě od malička. Pak jsme hulili, občas nějakej ten perníček proběhl. Jeho táta je polda no, asi hrdej, haha. Další kámoš ještě mladej, šel teď do pasťáku za krádeže, pičovinky.“
Chvíli se bavíme o prohnilosti boskovickýho hoodu a problémech, jaký se týkají především maloměst. Je tady mnohem větší nuda a taky šance, že bude mládež hledat zábavu ne zrovna zdravým způsobem. „Město neví, co s tim, nepřemýšlí, nic nedělaj,“ říká Vykuk, ale navazuje pozitivně: „Začal jsem teď hrát stolní hokej, šprtec. Šprtám si no, hehe, jsme v tom dobří. A přes léto jsme hráli s tátou hodně pinčes.“
Tenhle den v pardubickým skateparku byl super i proto, že se nás tu sešla hodně početná skupina. Kromě početný výpravy z Brna dorazil taky Pejda nebo Jirka Blábol s Mártym a Kubou z Prahy. Martin Hoza nám všem natočil nějaký ty záběry a vzniklo z toho fajn video.
Cookies
Česky
English
