Na okamžik se zarazím a uvědomím si, že to mohlo znít trochu zvláštně. Asi tím mysleli, že máš všech pět pohromadě. Ale když jsi dospíval, stalo se ti, že by tě chtěl někdo převézt, využít toho, že jsi mladý, a přimět tě podepsat nějakou pochybnou dohodu?
No to víš, že jo, BMX je nekalý podnik! Když firma dokáže vyjít s tím, že dělá nějaké pochybné sviňárny, tak to tak dělá. Jezdíval jsem pro Redline, ani se mi to nechce říkat. Ojebávali mě v hodně věcech, tak jsem si řekl: Seru na to. Potom mě kontaktoval [Josh] Harrington a říká: Hej, nechceš jezdit za Premium? Popravdě, nebyl jsem tehdy do Premium moc žhavý, ale říkal jsem si, že je to lepší než Redline, a hodně mě bral Harrington a taky se mluvilo o tripech, tak jsem kývnul. Stala se potom taková vtipná věc, že chlápek, co pro ně tehdy pracoval, Tony D, si stěžoval: Nemyslím si, že se nám vyplatí, nosí takové ty úzké kalhoty.‘ Pamatuju, když mi to Harrington povídal a mně to přišlo děsně směšné. On si totiž nedělal prdel, doopravdy měl obavy, že si budu muset změnit image nebo tak něco.
Teď máš agenta, že?
Jo, zařizoval jsem si všechno sám, ale po nějaké době to dospělo do bodu, kdy mi Dennis [Enarson] agenta doporučoval, že s ním je všechno mnohem jednodušší. Nerad to říkám, protože mám pocit, že platit si agenta je trochu trapné, ale když za někým jdeš a něco po něm chceš, někdy ti řeknou: Seš jenom rider, chlapečku, nemáš co po někom něco chtít. Není to tak, že bys chtěl moc, ale může být těžké to zařídit.
Vypadá to, že jakmile si někdo opatří agenta, najednou má kupu sponzorů. Ty máš tři nebo čtyři, když nepočítám Fiend a Deadline. Ale jde hlavně o Nike, nemám pravdu?
Jo, hlavně Nike. Cinema, Staff. Cinema je nejnovější. Měl jsem nabídky i od jiných značek, ale dělat ze sebe děvku pro hordu sponzorů nebyla nikdy moje priorita.
Je pravda, že Gatorade tě měli sponzorovat, ale tys odmítnul sundat si z helmy nálepku 666, tak tě nechtěli?
Jo, to bylo fakt ujetý. Gatorade myslím nějak spolupracovali s Nike, a asi protože jsem tam byl jako první, chtěli mě k nim dohodit. Mysleli si asi, že mi pomáhají, že by to pro mě bylo něco dobrého. Ale Gatorade velice trápila moje image, že bych neměl mluvit sprostě a měl bych si sundat 666 z helmy, a když dělám rozhovor, měl bych se trochu líp prezentovat. Neberu se moc vážně, což těmhle týpkům mohlo občas připadat, jako že jsem blázen. Když mi bylo 16, bylo to mezi mnou a mámou divné, ona se tomu divila: To jako vážně tohle nepřijmeš?
Byly za to dobré peníze?
Jo, byly to dost dobré peníze. Ale nepřipadalo mi správné měnit, kdo jsem, kvůli prachům. Šlo to tak daleko, že dělali prověrky i mého myspace.
Jaká nejzvláštnější značka se ti ozvala s nabídkou sponzoringu?
Sunny D, Garrett bleskově odpoví a přitom se směje.
Hádám, že to byla taky dobrá nabídka.
Bylo to šílené, ale řekl jsem si, že tohle nemůžu. Býval bych přestal jezdit, kdybych to vzal.
Z nějakého důvodu si vzpomenu na opileckou debatu, co jsem měl s holkou, se kterou jsem žil na výšce. Milovala Beatles, a i když jsem tomu úplně nevěřil – byla to jedna z těch diskuzí, kterou začnete jenom proto, abyste někoho vyprovokovali – řekl jsem, že Beatles se zaprodali, když je Brian Epstein přiměl změnit image z motorkářských gay hošanů (představte si někoho z Village People) na vlasaté miláčky v oblecích, jak je známe dnes. Kdyby Beatles neskákali, jak jim pískali, myslíte, že by mohli dosáhnout stejné úrovně hudební geniality, jako se jim podařilo? Pravděpodobně ne. Přemýšlím nad Garrettovou situací, jak mu Nike umožnili dosáhnout tolika věcí už od mladého věku a na druhou stranu jak rozvíjeli jeho talent. Určitě se najdou takoví, co budou říkat, že jim skáče na povel. Možná že skákal, ale v dnešní době to většina riderů bude dělat bez váhání. Garrett na to přistoupil za vlastních podmínek a nikdy se před nikým neponižoval. To se mi na něm líbí, myslím, že dokáže vycítit podraz na sto honů. Obracím pozornost zpátky k rozhovoru…